Ráno 
Sobota. Musím odjet v pùl deváté do mìsta, když si pøivstanu, mohu na hodinu na rybník! 
V sedm už jsem u rybníka. Je bezvìtøí, hladina je jako zrcadlo. Jsem tu sám a zkouším si rùzné blbinky, tøeba jízdu po jednom plováku. Hlavnì však vzlety a pøistání. Po pùl hodinì zaèalo hodnì mírnì pofukovat a situace se kupodivu dost zmìnila. Letadlo nechce po ubrání plynu klesat, nad prostøedkem ryvbíka ho vzduch mírnì pøizvedává, pøi vzletu musím dávat pozor na smìr vìtru, jinak letadlo najednou prudce zahne. Pøíèinou asi je, že i pøi tak malém vìtru zboku se pøizvedne køídlo na návìtrné stranì a plováky jsou najednou rùznì zanoøené.
Když jsem startoval a sedal bokem na tento slabý vítr a nedržel trvale smìrovku, aby letadlo neletìlo pøed dosednutím natoèené proti vìtru,
tak to vedlo k tomu prudkému vyboèení. Chce to i podržet køídlo n návìtrné stranì trochu "pod vìtrem".
Dá se to letadlo i utopit, staèí se na ty korekce vykašlat a letadlo najednou uhne a plácne si koncem køídla do vody.
Vyzkoušel jsem to nìkolikrát a bez tìch korekcí to pøistávání i vzlet dopadá na 50% blbì.
Samozøejmì vzlet s plným plynem s rozjezdem na pìti metrech to øeší,
ale to není žádná pilotáž!
Po tìch dnešních asi tøiceti pøistáních už mi docela jde držet tam trošku smìrovky, podrovnávat a korigovat ještì køidélky, strkat køídlo "pod vítr". Pìknì jsem se vyblbnul a domù pøijel vèas. Dvì mouchy jednou ranou!
(zveøejnìno na stránce Létání s Timberem)