Rozbor

Koukal jsem na záznamy z létání pořízené pomocí Seagul Glide Variometer System.

Na grafu je vidět krátký výsek letu - opičárny nad zemí na závěr letu. Vodorovná osa je čas v sekundách, červená čára je nadmořská výška měřená GPS, zelená čára je výška nad místem spuštění záznamu měřená barometricky (ukazuje o cca 100 m více, zřejmě proto, protože jsem se pokoušel nastavit záznamník špatnou verzí programu a program mi padal), modrá je záznam G-metru měřícího ve svislé ose ve směru hlava - zadnice pomyslného pilota. G-metr ukazuje +1 když model leží na zemi. Nadmořská výška spuštění záznamu (stojánky) je nějakých 350 m a dráha je níže než stojánka. To jen aby si někdo nemyslel, že prolétávám zemí!

V 500. sekundě začínám tlačit a 100 m výšky přeměňuji na rychlost. Rychlost z počáteční 65 km/h dosáhla v nejnižším bodu letu 200 km/h (zobrazení rychlosti je v tomto grafu vypnuto). Těch 100 metrů výšky jsem překonal za 6 sekund.

Začínám tahat, přetížení roste na 4.5 G a rychlost se přeměňuje ve výšku. Průměr přemetu je asi 40 m. Ještě před vrcholem přemetu povolením výškovky dosahuji na chvíli beztížného stavu, pak ale přwtížení zase roste jak vybírám střemhlavý let na nějakých 3.5 G.

Potom tlačím až těsně nad zem, prolétávám v táhlé zatačce těsně nad zemí rychlostí 115 km/hod, zvedám větroň zase dál od země a zahajuji ohruh na přistání. Rychlost postupně klesá. Okruh začínám ve dvaceti metrech a v pohodě obletím všechny čtyři jeho zatáčky.

Z grafu je patrné, co dělá GPS, když její anténa "kouká" do země (v letu hlavou dolů). Nedělá nic, graf jede v poslední zaznamenané výšce. Jak se GPS chytne, graf skokem přejde na nově změřenou výšku. Baromatrické měření funguje ve všech polohách.

(zveřejněno na stránce Létání)