To jsem

V šest jsem přijel na letiště, posekané, uválcované. Kluci šli na svah, já vrčet. Sice dost foukalo, ale alespoň jsem si cvičil starty a přistání. Jen pojíždět v tom větru moc nešlo.

Druhý let motor přestal jít (cca po 15 minutách létání celkem) a když jsem letěl na přistání, tak zdechl. Protože foukalo dost od jihu a silně, tak jsem to zlomil rovnou na příčnou dráhu proti větru. Nikdy jsem tam nesedal. Nalétl jsem pěkně střed dráhy, ale směr jsem měl blbý - stál jsem na blbém místě. Model se stojící vrtulí přeplachtil krátkou dráhu a na drujé straně už jsem byl místo nad dráhou nad vysokou trávou souběžně s dráhou. Přelítl jsem cestu na kraji letiště, hromadu klestí a v tom místě to začalo nosit a letělo to a letělo. Nafoukávaná svažitá louka dělala své. Nakonec to keclo pro mě na hranici viditelnosti. Původní podvozek bych vylomil, ale teď se nic nestalo.

Donesl jsem to na kraj dráhy, nakopnul a zkoušel na plný plyn. Dlouho. Motor šel jak pila. Dojel jsem zase na dlouhou dráhu a zkusil vzlet. V polovině dráhy to zavrkalo, tak jsem stáhl plyn (už to letělo) a dojel až na konec. Tam to nešlo kvůli větru otočit. Došel jsem tam, letadlo otočil kolem nohy a doroloval na střed a tam to definitivně chcíplo. Když jsem hýbal vrtulí, tak se z motoru ozývaly hrozné zvuky. Takové hrkání. Motor byl navíc takový volný (ale to je normální, protože byl teplý ). Jsem si říkal, jestli jsem ho nevylágroval! Bral jsme benzín, ale olej jsem tam dal! Nakonec jsem to objevil. Kontramatka vypadla dovnitř do kuželu. Tak jsem to znova poutahoval (asi se sesedla vrtule), ale motor se mi natočit nepodařilo. Kabel dolů, prst do fajfky, ale jiskra žádná. Že by baterky? Ty jsem ale přes noc dobíjel! Spíš mi to připadalo, jako když odešlo zapalko. Měl jsem s sebou ještě jiný čtyřčlánek a s tím to jiskru házelo. Takže asi odešla baterka, nebo jsem divně nabíjel.

Dolítal jsem. A to se udělal tak krásný podvečer. Přestalo foukat, slunce nad horami házelo poslední paprsky do kraje. A já jel domů

(zveřejněno na stránce Letání)