Stavba

29.7.2019

Mám před sebou hromádku dílů a výkres na A0.

Vytáhl jsem pracovní desku z laťovky, nůž, disperzní lepidlo a špendlíky a pustil se do stavby. Je dost pozdě večer, brzy ráno vstávám na vlak, ale chci si ulepit alespoň kousek.

Začnu ocaskami. Dávám si na pracovní desku fólii, ale plán pod ní nedávám. Mám na pracovní desce nakreslenou jen rovnou čáru a jednu kolmici k ní. Našel jsem si prkýnka čtyřky balzy s díly směrovky a všechny díly jsem z přířezů vyloupl. Když nožem řežu některé můstky, obdivuji tenký řez laseru, čepel nože je širší než řez. Řez je pěkný, díly nejsou očouzené.

Díly jsem před lepením neobrušoval, jen jsem na místech styku dílků nožem seřízl zbytky můstků. Lahvička, ve které mám lepidlo by mohla mít aplikátor s menší dírkou, dost lepidla mi přeteče. To se musí hned utírat, protože vytlačené lepidlo rychle zavadne. Kdybych vytlačené lepidlo na dílu nechal, musel bych ho později pracně brousit.

I s těmi přípravami trvá slepení směrovky necelou půlhodinku. Na pracovní desce mám plno místa, mohl bych pokračovat, ale ráno opravdu brzy vstávám.

Premiéru měly také špendlíky.

Dostal jsem je na výstavě v Letňanech od Modell studia na vyzkoušení a zkouška dopadla dobře. Musím si jít koupit další krabičku. Proti těm, které jsem koupil ještě za totáče, mají tyhle lepší hlavičku, zaoblenou a netlačí tak jako ty staré hranaté do bříška prstu. A jehla funguje dobře. Neohýbá se ani nepraská.

(zveřejněno na stránce Stavba)