Konec prázdnin 
V srpnu jsem byl pryč a skoro nic jsem nenalítal. Poslední prázdninové létání mám domluvené s Karlem - "ranní letovku" u nich na letišti.
Ráno to ale moc nevypadá. Mlha všude okolo. Ke Karlovi to ale mám patnáct kilometrů, třeba to tam bude lepší. A bylo.
Mlha byla od letiště daleko a mohl jsem se courat beztrestně stovky metrů daleko. Odlétal jsem si půlku baterky v rychlejším dynamičtějším letu, půlku letu jsem odplachtil ve výšce i těsně nad zemí. Létalo se ve dvou i ve třech, každý v jiném sektoru, pohodové polétání.
V jednu chvíli mi letadlo zmizelo v "mraku".
Křižoval jsem oblohu v režimu "termika",
letadlo plulo pomalu po obloze
a najednou zmizelo.
Cár mlhy, který se přisunul někde od Bořně, letadlo zakryl.
Okamžitě jsem nadoraz potlačil a snažil jsem se necivět do jednoho místa.
Letadlo se vylouplo ze spodku mlhy hned,
ale i ta vteřina dvě byla docela dlouhá.
Už jsem zažil chvíle, kdy se letadlo takto ztratilo v mraku
a vypadlo z něj na místě, kam nikdo nekoukal.
Mimo létání jsem přijel taky na pokec
a to se mi taky splnilo!
Doma jsem byl v deset, před sebou celou sobotu. Karlovy "ranní letovky" mají výhodu, že z jedné soboty udělají dva dny.
Ráno na letišti 
Karel zachytil život na letišti:
(zveřejněno na stránce Funray)