lnky ¦ sekce ¦ kontakt ¦ Hledat image

Nhled na fotografovn od Arnlfura Hkonarsona st�l� odkaz / permalink

10.7.2026

Pkn shrnut. Autor v nm podv esti hlavnch mylenek:

  • Svtlo je dleitj ne msto
  • Siln kompozice vznik ubrnm, ne pidvnm
  • Dobr fotografie se vytv jet ped stiskem spout
  • Vtina fotografi se nepovede a je to normln
  • Zlepen pichz pravidelnm fotografovnm, ne eknm na inspiraci
  • Vlastn styl nevymyslte objev se s prax

image anglicky monost zapnout esk titulky

pepis:

Mnoho fotograf promrh neuviteln mnostv asu tm, e se fotografii u pln patnm zpsobem. A nejhor na tom je, e kdy to dlte, mte pocit, e jste stran produktivn. Vm to, protoe jsem to dlal cel roky. Ale po vce ne deseti letech za fotoapartem vm mu ct jednu vc: fotografie se stane mnohem jednodu ve chvli, kdy pestanete bt posedl tmi nesprvnmi vcmi. Take mi vnujte pr minut a uku vm vci, jejich pochopen mi trvalo cel roky.

Je tu jedna vc, kterou jsem pochopil a trapn pozd. Stalo se vm nkdy, e jste vidli naprosto dechberouc fotografii pozenou na pln obyejnm mst? Nebo jste naopak sami navtvili asnou lokalitu, vythli fotoapart a vsledn fotografie vbec nevypadala tak asn, jak jste oekvali? Mn ano. A dvod je vtinou pekvapiv jednoduch.

Svtlo

Skvl msto pi nudnm svtle asto vytvo jen prmrnou fotografii. Naopak pln obyejn msto me pi ndhernm svtle psobit dramaticky, tajemn a doslova epicky. Mnoho mch nejlepch fotografi za vechny ty roky vzniklo jen kousek od mho domu. Pro? Protoe jsem se podval z okna, vidl jsem, e svteln podmnky jsou naprosto ndhern, a okamit jsem vdl, e musm vyrazit. Ped nkolika tdny byly podmnky naprosto neuviteln. Vechno bylo zamrzl, stromy vypadaly jako pokryt krystaly, nzk mraky se pelvaly dolm, ve kterm bydlm. Popadl jsem fotoapart, vyrazil na nedalekou horu. Bylo asi -12 C, pokud si dobe pamatuji. A kdy jsem vystoupal nahoru, objevila se dokonce duha. J vm. pln absurdn. Jene prv takov okamiky nepichzej asto.

Kdy tedy uvidte opravdu ndhern svtlo, zvednte se a bte ho vyut. Ideln s fotoapartem. Jakmile vm tohle skuten dojde, pestanete se ptt:

Kam bych ml jet fotografovat?

a zanete si klst mnohem lep otzku:

Co prv te dl svtlo?

A to je obrovsk zmna v pemlen. Spousta zatenk si mysl, e problm je ve patn lokalit. J vm km, e ve spoust ppad je problm prost jen ve svtle. <--2:245:40-->

Jene ani skvl svtlo samo o sob nesta. I tak mete fotografii velmi snadno pokazit. A vtinou je to kvli tto dal vci. Spousta zatenk si mysl, e lep fotografie vznikne tm, e do zbru dostanou co nejvc vc. Vce objekt, vce detail, vce prvk soupecch o pozornost. Kdy toti s fotografovnm zante, vechno se zd dleit. Pirozen se proto snate zachytit pln vechno. Pak se ale na fotografii podvte a psob chaoticky. Nic na n nevynik. Divk nev, na co se m soustedit. A to je zsadn problm kompozice.

Podle m se kompozice zbyten komplikuje. Jakmile lid sly slovo kompozice, pedstav si njakou tajemnou disciplnu z umleck koly. Pitom ve skutenosti jde asto jen o to pomoci divkovi pochopit, co je na fotografii dleit. Podle mch zkuenost vznikaj siln fotografie mnohem astji **ubrnm** ne pidvnm. Ano, ubrnm. Ne pidvat dal prvky, ale odstraovat ty, kter nejsou poteba.

Polote si jednoduch otzky:

  • Co mohu ze zbru odstranit?
  • Co tady vlastn vbec nemus bt?
  • Co divka zbyten rozptyluje?
  • Co odvd pozornost od hlavnho motivu?

Siln fotografie m obvykle jeden jasn hlavn motiv. Slab fotografie naopak obsahuje pli mnoho vc, kter mezi sebou bojuj o pozornost. Jakmile se na kompozici zanete dvat tmto zpsobem, pestane bt zhadou. Najednou se nesnate udlat fotografii zajmavj. Snate se ji udlat **srozumitelnj**. A to je obrovsk zmna v mylen.

Jene i kdy mte krsn svtlo a ist kompozici, spousta lid stle dl dal astou chybu. Berou fotografovn jako ist reakn innost. Vidte nco hezkho ... cvak. Nkdo vstoup do zbru ... cvak. Objev se pkn svtlo ... cvak, cvak, cvak. A ano, tohle je soust fotografovn a je to zbava.

Jene velmi asto vznik dobr fotografie jet dve, ne stisknete spou. Napklad tato fotografie. Byl jsem v horch na severu vdska. Krsn den. Modr obloha. Vechno bylo zmrzl. Upmn eeno, normln nejsem velkm fanoukem ostrho polednho slunce a tvrdho svtla, kter jsme ten den mli. Kdy jsem ale jel na snnm sktru, viml jsem si malho kamene, kter osamocen vynval ze snhu uprosted nieho. Zastavil jsem, vythl fotoapart a zaal pemlet: Co se s tmhle mstem vlastn d udlat? Vidl jsem slunce. Vidl jsem obrovsk przdn prostor kolem. Napadlo m, e by mohlo vypadat skvle, kdyby na tom kameni stl lovk. Tak jsem si pipravil kompozici. Postavil jsem fotoapart na stativ. Nastavil samospou. Ve snhu jsem vylapal stopy, kter vytvoily vodic linii vedouc k hlavnmu motivu. Pak jsem veel do zbru. Udlal jsem nkolik pokus. Fotoapart fotil v intervalovm reimu (podobnm asosbru), mnil jsem pzy a nakonec vznikla fotografie, kterou mm opravdu rd. A prv o tom to cel je. Dob fotografov asto jen nereaguj na to, co se dje. Nejdve **postav obraz** a teprve potom ekaj na okamik, kter ho dokon. Tm okamikem me bt lovk vstupujc do zbru, zmna svtla, lep kompozice nebo cokoli jinho. Stisknut spout je a posledn krok. Nikoli prvn.

A nemus to bt dn velkolep pln. Mn asto sta jen pr vtein navc, ne fotografii podm, a poloit si ti jednoduch otzky:

  • Co se vlastn snam vyfotografovat?
  • Jak mu fotografii udlat ist?
  • Je v n njak pbh?

Kdy zanete pemlet tmto zpsobem, vae fotografie budou psobit mnohem mn nhodn. Budou zmrnj. A bude z nich ctit, e pesn takhle jste je chtli vytvoit.

Bohuel ani kdy se ve vech tchto vcech zlepte, fotografie vs bude pod umt podn usadit na zem. Alespo mn se to stv pravideln. Tohle je st, kterou spousta lid nerada sly, ale je opravdu dleit. Vtina fotografi se nepovede. A nemyslm tm jen fotografie zatenk. Myslm pln vechny fotografy. Kad m spoustu nepovedench snmk. Mete vyrazit fotit, mt skvl den, ctit se naprosto asn. Mte pocit, e jste vytvoili nco vjimenho. Pak pijdete dom, otevete fotografie v potai a zjistte: No skvl vtina snmk je nepouiteln. Jsou lehce neostr. Naasovn nevylo. A vlastn na nich nen nic zvltnho. Vborn... A vte co? Tenhle pocit je naprosto normln. Mn se to stv pod.

Na internetu ale vidte jen vtzn fotografie. Tu jednu jedinou, kter opravdu vyla. Co nevidte, je dalch teba 876 podivnch a nepovedench snmk, kter j pedchzely. Kdy s fotografovnm zante, snadno zskte dojem, e dob fotografov poizuj skvl fotografie tm pokad. Ve skutenosti to tak vbec nen. Jen maj vy spnost. A hlavn fotografuj mnohem astji. Prv v tom spov cel hra. Zlepovn neznamen dostat se do njakho kouzelnho bodu, kdy kad fotografie bude asn. Jde jen o to, e se pomalu zvyuje procento snmk, kter se povedou. To je cel.

A chyby jsou jeho pirozenou soust. Dokonce vs asto nau vc ne spch. Kdy udlte hodn chyb, zanete si vmat opakujcch se vzorc. Mon pli spchte. Mon jste zmkli spou ve patn okamik. Mon fotografie od zatku nemla jasnou mylenku. A prv tohle je nesmrn cenn. m vce chyb udlte, m vce fotografujete, tm lep budete. Nespch nen dkaz, e jste patn fotograf. Je jen dkazem, e jste v procesu uen.

Jednm z pln nejpomalejch zpsob, jak se zlepovat ve fotografii, je ekat, a pijde inspirace. ekat, a budete kreativn. ekat, a se dostanete na njak asn msto. Nebo snad ekat, a se sprvn sead hvzdy a probud se ve vs umleck duch njakho skandinvskho arodje. To je prost pomal cesta. Skuten zlepen toti pichz hlavn dky opakovn.

Skuten zlepen pichz opakovnm. Tm, e mte fotoapart asto u sebe. Tm, e fotografujete pravideln. Tm, e vyuvte obyejn kadodenn situace jako pleitost k trninku, msto abyste ekali na njak kouzeln okamik. Prv tak se zlepuje vae fotografick oko. A prv tak zane bt fotografovn stle pirozenj. J se napklad snam mt fotoapart u sebe tm pod. I kdy jdu jen na prochzku s dtskm korkem. Stejn jako u tto fotografie. Nen na n nic mimodnho. Vznikla jen kousek od domu. Ale chtl jsem si procviit fotografovn v polednm svtle, kter mi nen pln vlastn. Nkdy se pi takovch prochzkch poda zachytit nco zajmavho. Vtinou ale ne. Jene pokad zskm dal zkuenost. A to je to dleit.

Jedna z nejastjch otzek, kter dostvm, zn: Jak najdu svj vlastn fotografick styl? Upmn? Prv tady se zan rodit. Nevznik tm, e se snate njak styl umle vymyslet. Vznik tm, e stejn proces opakujete tak dlouho, a se vae vlastn preference zanou samy ukazovat. Kdy hodn fotografujete, zanete si vmat:

  • jak druh fotografie vs pitahuje,
  • jak svtlo mte nejradji,
  • jak kompozice vm pipadaj pirozen.

A tohle vechno se objev dky opakovn. Ne dky ekn na inspiraci. Fotografov, kte se zlepuj nejrychleji, nejsou obvykle ti nejinspirovanj. Jsou to ti, kte se stle vracej s fotoapartem ven. Fotografuj i pln obyejn dny. Nejen ty dny, kdy se ct bt pln inspirace. Jestli nco jako inspirovan dny vbec existuje. Ale chpete, co tm chci ct. Prost dlaj dal a dal opakovn. A jejich schopnosti se dky tomu postupn nsob.

Nakonec toti lep fotografie vtinou nevznikaj dky jednomu velkmu prozen. Vznikaj dky mnoha drobnm vcem, kter dlte znovu a znovu, a se stanou samozejmost. A pokud chcete, aby vm vechno, o em jsme dnes mluvili, opravdu zapadlo do sebe, mli byste se seznmit s tmito deseti nvyky, kter nenpadn promn vae fotografovn v roce 2026 i v dalch letech.

(zveejnno na strnce Tipy)