"Neraďte mi, mám tady nějaký poruchy!"

Když jsem odjížděl v poledne z letiště, hulákal za mnou Jindra z dílny: Přijdeš večer na svah? Včera byla na kopci legrace, dnes bude jistě taky. A tak jsem před šestou zase na letišti!

Dnes je vítr slabší než včera večer. Za chvilku je ve vzduchu všechno co má křídla.

David dnes testuje všechna roští a stromy co tu na kopci jsou.

Ale i ostatní se činí. Modely se občas melou v malém prostoru před hranou a srážka je tak jen otázkou času.

Stát na hraně je trochu o život, protože co chvíli se z nebe sype něčí model. Co chvíli se ozývá: Pozor! Modely snad létají i ocasem napřed. Sedám s Cularisem a bavím se sledováním těch šílenců.

Co chvíli se někdo dostává do nějaké "krizovky". Buď podá nezadržitelně dolů pod kopec, nebo do lesa za hranou, nebo ho snáší vítr za kopec. Ostatní mu hned fandí, radí nebo na něj jen tak hulákají a často zapomínají řídit svůj model. Nejlepší hláška byla, když se jeden z nás motal hluboko pod svahem na minimálce a ostatní na něj pokřikovali své rady, ozval se: "Neraďte mi, mám tady nějaký poruchy!"

(zveřejněno na stránce Ze života Leteckého klubu Teplice)