Ráno na rozhlednu! 
Na rozhlednì u Radejèína už jsme létat byli a žádný pìkný zážitek to nebyl. Dost foukalo a prolétávat nad lesy okolo rozhledny v silné turbulenci bylo adrenalinové až moc. Když nás teï Honza oslovil s nápadem jet tam brzy ráno, moc se mi nechtìlo. Ale byl to tenkrát Honzùv nápad s tou rozhlednou a my jsme tam s Pavlem jeli létat bez nìho, tak jsem si øekl, že tam s ním pojedu, aby si to taky "užil". Na ráno pøedpovìï dávala vítr 1.5 m/s, tak by to tentokrát mohlo být lepší. Naøídil jsem si budíka na 4:30 a jako øádný pilot jsem v jednáct už spal.
Ráno paøí mùj první pohled obloze.
Východní èást oblohy kompletnì zataženo, západní èást bez mráèku.
Ale už jsem vzhùru a tak pojedu, i když to na nìjaké zlaté svìtlo za úsvitu nevypadá.
Skoro celou cestu jedu na východ a tak mám poøád na oèích beznadìjnì èernou oblohu nad horizontem.
Nálada pod psa. 
Slunce nakonec pøeci jen pøelezlo i tu hradbu mrakù na východì, ale pùlhodina toho nejzajímavìjšího svìtla je v nenávratnu.
Lezeme s Honzou nahoru na rozhlednu a házíme letadla z ochozu dolù. Je totální klid a letadla letí v horizontu na tøetinu plynu - jak to Honza trefnì nazval "lechtaèka" 
:
Odmìnou za to ranní vstávání nám je zážitek létání ...
(zveøejnìno na stránce Létání s Betou 1400)