¦ Menu sekce ¦ Kontakt ¦ Hledat image
image

Létání se Siestou

Siesta

Se Siestou na svahustálý odkaz / permalink

28.06.2008

Rodina chce odvézt na zahrádku. Přemýšlím co se sebou a jediné rozumné je jít na letiště. Venku se docela ohýbají stromy. Fouká ze západu a tak zkusím Siestu na svahu na Boulích.

image
funí pěkně

Koukám ještě na hlášení okolních meteorologických stanic, kolik opravdu fouká. Udávají 7 - 9 m/s a nárazy 12 - 15 m/s. To je věru hodně. Uvidíme.

Za chvilku jsem na letišti. Fouká to dost, ale nárazy jsou tak do 10 m/s a jinak duje skoro stejnoměrně odhadem tak 7 - 8 m/s. Na takového papíráka to je dost, ale chtěl jsem Sijestu vyzkoušet ve větru na svahu, tak do toho půjdu.

Nahoře na bouli dává vítr znát svou sílu. Model se v ruce dost zmítá a gondolka trupu se prohýbá, jak moje ruka pevně svírá trup. Zapínám rádio. Přepínač pro vypnutí motoru nechávám tentokrát v poloze OFF. Motor nebudu (snad) potřebovat. Jdu na samou hranu, vrhám model proti větru a začínám zápasit s větrem. Model se zmítá ze strany na stranu a jen neochotně se vzdaluje od hrany. Musím dost tlačit.

image

Když už jsem trochu dál, trimem hodně potlačuji výškovku. Model zrychluje a jeho chování se uklidňuje. Na to, jak fouká, to nijak zázračně nenosí. Vítr totiž fouká trochu ze severu. Tady na Boulích je to lepší když fouká více z jihu. Zkouším obratnost modelu. Proti takovým modelům jako je třeba Ocelot je model v odezvách na zásahy do řízení tupý a hlavně je díky své nízké hmostnosti (malé zatížení) hříčkou turbulence nad svahem. Ta co chvíli model dost rozhodí a já musím občas použít plné výchylky křidélek a někdy si i pomoci plnou směrovkou, abych model srovnal do směru do jakého potřebuji já.

image

Největším omezením je malá kinetická energie modelu která s každým obratem rychle ubývá. Zatím, co s rychlým pronikavým modelem jde udělat přemet těsně před hranou, Siesta při vytažení do přemetu rychle ztrácí rychlost a vítr ji snáší hodně po větru. To samé při otočkách proti svahu. V takto silném větru se s těmito vlastnostmi musí počítat, protože jinak snadno skončíte za hranou nebo na nějakém stromě. Je to prostě termický větroň a takto silný vítr je na něj opravdu dost.

Dovedu si ale představit létání se Siestou na svahu za větru 3 - 5 m/s, kdy to není takový boj, ale naopak pohodička. Dobře se se Siestou i v takovém větru sedá. Nálet těsně za sebe nebo spíše nad sebe (stojím na hraně), plné klapky a tlačit. Model sjede na zem jak na provázku. Jen se musí opravdu cvičit těmi křidélky.

image

Mám čas jen hodinku a ta pomalu mizí v nenávratnu. zkouším tedy udělat nějaké fotky a natočit kousek videa, ale je to kaskadérství. Kdyby mě někdo pozoroval, tak si řekne, že jsem cvok. Nasměruji model do prostoru, kde chci pořídit fotku, popadnu jednou rukou foťáček, co mi visí na šňůrce na zápěstí a je už zapnutý, řídím jen jednou rukou na knipli výškovky a směrovky a zkouším ulovit snímek. Občas, když model nezvládám jen výškovkou, přehodím ruku z výškovky na křidýlka, udělám korekci náklonu a hned zpátky s rukou na výškovku, abych v náklonu vytočil zatáčku pro fotoaparát. Aby fotka k něčemu byla, musí to být nízko a blízko image Nakonec jsem to nerozbil ani neposadil do roští.

(zveřejněno na stránce Létání se Siestou)

print tisk