¦ Menu sekce ¦ Kontakt ¦ Hledat image
image

Úvahy, poznámky

O všem možném

Nemá cenu se zdržovatstálý odkaz / permalink

21.04.2010

Již několik let roste zájem o filmování z modelů letadel. I já se tohoto dění účastním a věnuji se tomuto tématu i zde na webu - viz Kamery do modelů, filmování z modelů.

Sleduji trh, sleduji počínání jiných "točičů", snažím se od ostatních něco odkoukat a snažím se poučit z chyb jiných. Opakovaně tak mohu sledovat stále stejný příběh:

Nejdříve přijde nápad nafilmovat něco z modelu. Letiště a kamarády na něm, svůj dům nebo svůj panelák, zámek (cizí image), cokoli. Prostě něco z ptačí perspektivy, nebo lépe řečeno z pohledu "pilota" v tom malém modelu.

Nastane fáze výběru kamery. Musí to být lehké, musí to být malé, mělo by to umět točit dostatečně dlouho. A hlavně by to mělo být levné, protože co kdybych s tím havaroval a rozbil to!

Následuje koupě levné kamery, která se zdá dostačující pro zamýšlený účel a natočení prvních záběrů. Potom nadšení při stažení videa do počítače a prvním prohlížení natočeného záznamu. Při druhém a dalším shlédnutí to už taková sláva není. Hlavně když to člověk srovná se záběry jiných, které jsou o třídu lepší.

I já jsem měl mentální blok dát na model přístroj za 12 tisíc. Opravdu, co kdybych to letadlo rozšvihal? To s tím rozbiju i ten nový drahý foťák! Potom jsem ale viděl, jaká krásná videa natočili kamarádi, co dali do modelu pořádnou kameru, co se nezalekli té hrozby havárie. A řekl jsem si: Vždyť já ty modely nerozbíjím, lítám s nimi běžně několik let. Stát se to může, ale to je prostě osud. Prostě to risknu.

Tak jsem došel k tomu, že nemá cenu se zdržovat pokusy s přístroji, které jsou sice laciné, ale jejich technické parametry jsou slabé, nefungují dobře a natočený materiál nesnese srovnání s materiálem vytvořeným jinými "točiči". A taky nejde použít tento materiál do filmu natočeného ruční kamerou.

Časem jsem taky došel k poznání, že při natáčení je také velmi důležitá dobrá ovladatelnost přístroje, jednoznačnost jeho ovládání. Ve chvíli, kdy potřebujete natočit nějaké neopakovatelné záběry, točíte v provozu dalších několika modelů, není třeba možné zkoumat, zda kamera točí nebo netočí.

Samozřejmě vše má nějaké praktické hranice a já třeba asi nikdy nedám do modelu HD kameru za 60 tisíc, jako to dělá jeden Japonec. Na to nemám. Ale raději dám třeba o 5 tisíc více, než za jednoduchý přístroj s tím, že budu mít záběry, za které se nebudu muset při promítání stydět, které budou mít nějakou hodnotu.

A nejdražší na všech těchto pokusech je čas! Čas ztracený pokusy o natáčení s nevyhovujícím aparátem, čas ztracený řešením problémů přístroje, čas ztracený vymýšlením jak obejít jeho nedostatky. Nemá cenu se zdržovat!

(zveřejněno na stránce Úvahy, poznámky)

print tisk