Letiště Sliač

Při cestě z výletu do Banské Štiavnice odbočujeme z rychlostní silnice na Banskou Bystricu na letiště Sliač. Letiště je na značkách uvedeno jako civilní. Cestou z obce Sliač však jedeme kolem dlouhé plechové ohrady, která neomylně ukazuje na vojenskou základnu. Nad vrškem plotu jsou dobře viditelné úly pro stíhačky.

Přijíždíme k terminálu letiště a zastavujeme na miniaturním parkovišťátku. Místo je obehnané betonovou zdí a jediné místo, kde je z letiště něco vidět, jsou štěrbiny plechové brány. Naše zírání neujde pozornosti ostraze, která nás zvědavě pozoruje ze své kukaně. Vydávám se dovnitř letištní budovy zjistit, zda je zde nějaká vyhlídka. Přišel jsem tím o start Migu 29.

Uvnitř budovy v místnosti velikosti školní jídelny jsou vidět prostory celního a bezpečnostního odbavení, ale ven na letiště zde vidět není. Jdu tedy za strážným, který na nás už koukal venku. Zdravím ho a ptám se, zda je tady na letišti nějaká vyhlídka. Odbyde mě nepříjemným tónem: "Ste videl v svete dajaké vojenské letisko s vyhliadkou?". Mezitím se vynořila z vedlejších dveří příjemná paní. Ta se omluvila, že je jí líto, ale že tu nic takového není.

dráha 18 letiště Sliač

Sedáme tedy do auta a pokračujeme dál po silnici podél letiště. Za koncem betonové zdi objevujeme asfaltovou silničku, která vede přímo k prahu dráhy. Značka žádná. Neváhám, sjíždím ze silnice a za chvilku jsme přímo v ose dráhy. Dráha svítí a tak je jasné, že se ještě něco bude dít. Na stojánce je vidět cisterna, přívěs s kyslíkem a vzduchem a traktor. To vše je neklamné znamení, že se létá.

Po deseti minutách čekání slyšíme nahazovat na stojánce bílo-modro-červeného Albatrose. Nekočně dlouhou dobu pojíždí k opačnému konci dráhy. Plný plyn, Albatros se zvedá z dráhy daleko od nás v tetelícím se vzduchu.

startující Albatros

Přelétává nad námi a mizí někde nad Nízkými Tatrami.

Nad letištěm je dlouho ticho. Okolo voní pole. Někde nad námi zpívá skřivan.

Z podvečeního klídku nás vytrhává syn. Ukazuje na kouřovou stopu v dálce nad horizontem. Už vidíme ze siluety letadla vytupovat dvě směrovky. Velkou rychlostí se k nám nízko nad zemí žene Mig-29. Stále je ticho. Až když se nám migina přežene nad hlavami zalehne nás rachot motorů.

Mig-29 v nízkém průletu

Druhý Mig se přibližuje ještě nečekaněji. Přilétává zpoza horizontu nějakých 50 m vysoko. Nad věží točí utaženou zatáčku a na forsáži mizí nad naší hlavou.

Startuje ještě druhý Albatros a několikrát oblétává okruh. Pokaždé se dotkne koly dráhy a hned zase stoupá na další okruh.

Nakonec se ještě dočkáváme startu Turboletu, který vysoko nad našimi hlavami vysazuje tři parašutisty.

(zveřejněno na stránce Co dělám)