Sobotní ráno 
Už jsem to tu psal, jak se ranní akcí dá nastavit den.
Dnes jdeme na výlet, ale já vylezl z postele už pøed sedmou a šel si zalétat.
Zatím ostatní spí a já už mám zážitek!
Trénuji s Jakem akrobacii a medím si, jak mohu to, co jsme minulý týden létal v pìti metrech, zaletìt tìsnì nad zemí. Tréninkem se mi letadlo pocitovì zpomalilo, mám na øízení více èasu. Tìžko se to popisuje. Je totální bezvìtøí a tak mohu zkoušet nožové lety a lety na zádech s køídlem nebo smìrovkou v pùl metru nad zemí a uvìdomovat si, jak mohu let v pohodì korigovat, držím se v té figuøe sto metrù. Souvisí to asi i s vysílaèem. Jsem asi ve své podstatì pultový. Létám i palcovkou, ale ty jemné korekce mi s pultem jdou o hodné líp.
V páté minutì otáèím letadlo do pùlpøemetu smìrem k zemi a je mi hned jasné, že to nevyjde.
Staèím jen stáhnout plyn a jdu domù lepit. Pýcha pøedchází pád!
Cestou domù z louky jsem pøemýšlel, proè jsem o zem zavadil. A je to tím, že normálnì bìhem letu mi bìží hlavou vteøinu pøedem, co udìlám v pøíštím okamžiku. A tady jsem to plánování vynechal, nevím ale proè. Asi polevilo soustøedìní.
(zveøejnìno na stránce Létání s Yak 54 od RC Factory)


