Večerní omalovánky

Na ráno jsem plánoval filmovací létání v ranních mlhách. Třásl jsem se od večera, co jsem slyšel předpověď počasí, jak bude ráno mlha, jak budu lítat mezi těmi bílými chuchvalci, do toho ze shora sluníčko. Nabito, připraven, budík natažen. A venku, když se ráno probudím, je čiro, mlhy nikde! Tak jsem si večer, po celodenním sezení u počítače řekl, že si musím ještě ten den nějakou radost udělat! Když jsem viděl ty omalovánky, co slunce vymalovalo po večeři nad horami na západě, popadl jsem házedlo, že si zalétám a ještě zkusím nafilmovat nějaké kýčovité obrázky.

Louka na křižovatce čerstvě posekaná, vánek od Krušných hor pěkně proti úbočí, kde bydlíme, zlatá hodinka. To bude mít kamera žně! Protože jsem ugradoval OpenTX, musím ještě před pořádným hodem vyzkoušet, zda rádio funguje, respektive zda funguje všechna ta pro házedlo naprogramovaná logika. Už jsem zkoušel po upgradu dva modely a bez problémů s nimi po upgradu létám.

Zapnul jsem rádio a hned vidím, jak je odtokovka pravého křídla 15 stupňů pod neutrální polohou. Subtrim? Ani náhodou! Chodí ta pravá strana celá divně. Kdo házedla létá ví, jak to nastavení vypadá, do mixu s výstupem na tu jednu klapku jde 12 vstupů! Přijít na louce na to, čím se liší nastavení řízení levé a pravé strany nemožné.

Nakonec jsem si udělal ve vysílači kopii modelu a nějak to ořezal, takže jsem mohl létat, ale zlatá hodinka je fuč. První opatrné hody dělám už za šera, kdy je slunce už za horami. Z filmování tedy nic nebylo, ale polétal jsem si nádherně. Z 30 metrových hodů se dalo létat dlouhé minuty a létal jsem do úplné tmy. Pastviny pode mnou pořád dýchaly, vždycky se uthla bublina, ve které jsem se z výšky pod deset metrů vyškrábal zase do třiceti, potom přelet zpátky dopředu a najít další bublinu. Vánek proti horám cítím jen na tváři, ty bubliny jsou slaboučké, ale s výkonným házedlem to jde využít. Mám rád létání v těhle slabých podmínkách, cítím ve vzduchu každý strom a keř na louce pode mnou, slyším funění krav přežvykujících někde dvě stě tři sta metrů pode mnou, poslední pták zpívá ve stromě za mnou. Boží klid a letadlo tiše plující vzduchem v posledním světle nade mnou. Krása! Škoda, že jsem na to byl sám.

(zveřejněno na stránce Létání s Bravem)