Létání s Reflexem 
Když jsem v únoru 2005 s Reflexem poprvé letìl, simulátor mì pøíjemnì pøekvapil. Proti FMS to je Rolls-Royce.
Model se na zemi pøi pojíždìní chová reálnì. Poskakuje po drnech, pøi neopatrném pojíždìní zakopne a postaví se na vrtuli. Po pøidání plynu utíká ze smìru.
Za letu je model "kamerou" pøirozenì sledován a pocit, který jsem pøi létání na simulátoru mìl celkem vìrnì odpovídal reálu. Podobnì jako v reálu jde dobøe vycítit zmìny rychlosti a s tím související zmìny chování modelu. Jen pøi vytažení do svíèky mi u modelù se slabším motorem pøipadalo, že ztrácí rychlost trochu rychleji než v reálu. Jako kdyby byly mnohem lehèí a nemìly takovou setrvaènost.
Jediné, co mi vadilo, je ztížená orientace pøi letu nad hlavou. Vzhledem k tomu, že všechna letištì v programu jsou v rovinì, tak pøelet trochu výše nad hlavou znamená ztrátu povìdomí o smìru letu. V reálu èlovìk vnímá, jak otáèí hlavu za modelem. Tady tento pocit chybí. Jediný orientaèní prostøedek jsou mraky na obloze.
Zatím, co FMS leccos odpustí a hodí se pro získání základních návykù páèkování, Reflex nutí pilota sledovat rychlost modelu a pøizpùsobit zásahy do øízení konkrétní situaci. Simulátor hned potrestá pilota pádem do vývrtky za neadekvátní zásahy do výškovky. S takovým simulátorem se už dá opravdu trénovat.
(zveøejnìno na stránce Simuláror pro létání s RC modely Reflex)