Odkud sakra fouká?

Od rána koukám na Medarda, zda bude foukat od severu, jak bylo v předpovědi. Že bych konečně vytáhl ven s letadlem bez motoru na svah za domem. Ráno mi tenhle nápad trochu komplikuje to, že nemohu najít kabinku od Longshota. Nakonec se zadařilo a tak následuje otírání prachu z křídel.

Medard ukazuje sever ale mě přichází SMS od Honzy z druhé strany hor: "Přijeď si k nám zalítat. Nosí to tu." Vrtá mi to hlavou, protože při severním větru u nich za kopcem musí foukat po kopci dolů. Chodím během dne okolo domu a pořád sleduji, odkud fouká. Vítr se točí ze všech stran. Že by za horama opravdu foukalo od jihu?

V pozdním odpoledni beru letadlo a jdu nahoru za vesnici na louku. Až úplně nahoře je vítr stálý a fouká ze severu. Lítá se tu nad řadou stromů, pod kterou je krátký sešup na další louku níže po svahu. Z hodu musím doletět nad ty stromy v dostatečné výši, za nimi je turbulence, před nimi mi zase v malé výšce hrozí zmizení letadla za stromy. Nad stromy se hned chytám ve svahovémm proudění, ale je to dost rozbité. Long Shot poskakuje, chvíli letí, chvíli ho zase turbulence ve vzduchu skoro zastaví. Až když se vyškrábu dvacet metrů nad stromy, začíná to létat normálně. S výškou se pouštím do větší vzdálenoti a hned mi dochází, že ty brýle na dálku si fakt budu muset brát sebou!

Volá Honza, hlásím mu, že jsem na svahu a že to nosí. Za dvacet minut už stojí vedle mě se svým letadlem. Ukazuji mu, kde se létá, vysvětluji mu nebezpečí lesa nalevo, lesa napravo. Pro začátečníka to tu je docela těžký prostor.

Honza srdnatě hází letadlo nad řadu stromů před námi. Na rozdíl ode mne má motor a tak se může hned doškrábat do bezpečné výšky. Sleduji ho, jak létá a jde mu to! Dobře se orientuje v prostoru, letadlo řídí s přehledem, letí tam kam chce on. Prsty na kniplech se mu trochu chvějou, ale fakt jen nepatrně. Taky mě potěšilo, že na motor nestoupá někam do stratosféry, ale že ho použil pro vyvezení do přiměřené výšky. Úspěšně svahuje, vodí letadlo pěkně nad hranou, občas si pomůže motorem. Letadlo by možná sneslo malé přetrimování těžký na ocas, ale v té turbulenci je to takhle asi bezpečnější. Sedá za námi na louce, ani si nemusel zavrčet motorem, sedá hned napoprvé. Líbilo se mi to!

To, co Honzovo těžší letadlo prolétává téměř bez povšimnutí, to Long Shota spolehlivě přizvedává do výšky. Zas pro změnu vypadá jeho let méně spořádaně a turbulence s ním chvílemi dost mává. Honzovo letadlo je tak bezpečnější, zásoba kinetické energie zjednodušuje řízení, letí předvídatelněji.

Mě v dalším letu pípá všemožně vysílač a já si bohužel od loňska nepamatuju, co které pípání znamená. A i stopky nemám v pořádku a tak protože nevím, kolik jsem z malinké přijímačové baterky vylétal, nenechávám se svahem vynášet někam vysoko a raději po několika minutách sedám.

Odcházíme z louky s nerozbitými letadly a mě se to jako akce "vyhánění pavouků" líbilo. Jen ten teploměr mohl ukazovat víc!

(zveřejněno na stránce Létání s Long Shotem)