Odpoledne mě vytáhlo slunce

Odpoledne už jsem nechtěl jít létat. Ale modrá obloha za oknem byla takové lákadlo, že jsem nevydržel a po obědě zase popadl Long Shota a odjel na letiště.

Vítr byl o něco slabší než dopoledne, ale zima i přes naplno svítící slunce stejná! Tentokrát už jsem byl vybaven a natáhl si čelenku.

Začal jsem na pojezdovce k gangáru. Zase mi hody proti větru dobře vycházely a dělal jsem minimálně minutové lety. Občas jsem objevil nad drahou nebo nad jejím severním koncem nějakou termiku, ale bylo to jen takové cvrnkání. Nejdelší let byl malinko přes tři minuty.

Vydal jsem se házejíc napříč letištní plochou směrem k boulím, že si zase zasvahuji. Když jsem byl pod boulemi, zaznamenal jsem nahoře nějaký pohyb a zdálo se mi, že vidím někoho s modelem. raději jsem vypnul vysílač.

Nahoře na bouli byli tři kluci z kroužku Zdeňka Ludvíka s polystyrénovými vozembouchy a zkoušeli se udržet na svahu. Měli docela smůlu, protože foukalo zrovna na špici boule a to tam je dost těžké se udržet.

Hodil jsem Long Shota nad svah a dával jsem si pozor, aby mě to nesneslo doprava do lesa. Létám dvě tři minutky a najednou slyším stejný zvuk, jako jsem slyšel dopoledne, když jsem s modelem padal do lesa. Musím se smát. Jeden z modelů visí na vrcholu vysoké břízy. Hned vedle stromu, kde jsem dopoledne skončil sám. Jeho majitel má ale smůlu. Zatím, co můj model postupně propadl až skoro k zemi, tenhle se pěkně zaklínil až na vrcholku koruny. Ani když jsme třásli stromem dva, tak se ani nehnul. Poslal jsem mladého kolegu za kluky do hangáru pro pilu. Stromek jsme skáceli a model zachránili. Kluci se ale snažili a do lesa padali i nadále. Viz následující snímek. V koruně velké břízy je vidět zručný lezec.

Moje létání ukončilo zmrtvěním rádia. Long Shot zamrzl v táhlé pravé zatáčce, důstojně se otočil po větru, v už sestupné zatáčce přeletěl vrcholky stromů a za nimi v závětří se definitivně sesypal ve spirále k zemi. Totálně vybité baterie přijímače. Tak mám vyzkoušeno, že takto v chladu vydrží 2 hodiny a 10 minut. Model naštěstí dopadl do milosrdného roští a jako trofej jsem si odnesl malý zářez v náběžce.

Kluci létali i po mém odchodu. Doufám, že už nepotřebovali pilu. Tu jsem odnesl zpátky do hangáru.

(zveřejněno na stránce Létání s Long Shotem)