Jak se na tom letí? 
Bìhem akce Podzimní setkání maket a polomaket vìtroòù na Rané 2006 jsem mìl možnost vyzkoušet si let na školním kluzáku SG-38. Jak se na takovém kluzáku letí?
On to vzhledem k tomu, že jsme startovali na rovinì, je spíš skok než let. Let trvá vteøiny. Po natažení katapultu a uvolnìní kluzáku z kotvy se kluzák rychle rozjede. Krátkým pøitažením (cca tøetinu výchylky) se kluzák zvedne ze zemì a pøevede do stoupání. Gumové lano stále táhne. Bìhem stoupání utichá aerodynamický šum jak kluzák zpomaluje. Silným potlaèením (skoro plná výchylka) se pøevádí do klouzavého letu. Kluzák v klesání z výšky cca 4 metrù nabere nepatrnì rychlost. Po pøiblížení k zemi se mírným pøitažením srovná do letu tìsnì nad zemí. Mezi tím odpadá guma (sama) z pøedního závìsu. Kluzák postupnì ztrácí rychlost. Let konèí dosednutím na lyži s kniplem pøitaženým na doraz.
Druhá polovina letu probíhá prakticky na minimální rychlosti. Kluzák prý v této fázi letí prakticky sám. Já jsem si zkusil v této fázi šlápnout trochu do smìrovky a na videu je patrné, že stroj i v tak malé rychlosti poslušnì vyboèí.
V první fázi to opravdu "letí" a pilot mùže svými zásahy do øízení významnì ovlivnit prùbìh letu. Rychlost je dobøe slyšet.
Novic létání zažije i pøi tak krátkém skoku opojný pocit z letu a ucítí, že ten nehmatatelný vzduch opravdu nese.