S ohledem na rozvoj letectví v oblasti bezpilotních systémů a leteckého modelářství a z důvodu potřeby dalšího posilování úrovně bezpečnosti letového provozu, osob a majetku na zemi byla ve spolupráci Ministerstva dopravy, Úřadu pro civilní letectví a dalších subjektů státní správy, zástupců leteckého průmyslu a letecké veřejnosti vypracována koncepce regulace bezpilotních systémů. Koncepce regulace bezpilotních systémů, která vychází z platné legislativy a mezinárodních standardů a doporučení, bude implementována postupně v několika krocích. Toto bezpečnostní opatření je jedním z nástrojů pro řešení regulace bezpilotních systémů do doby veřejného projednání a následného uveřejnění podrobného vnitrostátního předpisu a provedení dalších nezbytných opatření. Pro účely koncepce, a tedy i tohoto bezpečnostního opatření, se za bezpilotní prostředek považuje letadlo, které je konstruováno pro provoz bez pilota-člověka na palubě. Za bezpilotní systém se považuje systém skládající se z bezpilotního prostředku, řídicí stanice a jakéhokoliv dalšího prvku nezbytného k umožnění letu, jako například komunikačního spojení nebo prvku pro vypuštění a návrat. Bezpilotních prostředků, řídících stanic nebo prvků pro vypuštění a návrat může být v rámci bezpilotního systému více. Za bezpilotní systémy jsou považovány i modely letadel, včetně vybavení nezbytného k jejich provozu. Za velitele letadla, jak je definován leteckým předpisem L 2, Pravidla létání, se považuje pilot bezpilotního systému, přičemž při provozu bezpilotního prostředku se jeho pilot vůči zemi nepohybuje. Za maximální vzletovou hmotnost bezpilotního prostředku se považuje hmotnost bezpilotního prostředku, včetně vybavení, provozních náplní, paliva a případného nákladu před zahájením vzletu. Regulaci bezpilotních systémů upravuje v oblasti civilního letectví nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670 EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES. V kompetenci Evropské agentury pro bezpečnost letectví jsou bezpilotní prostředky o maximální schválené vzletové hmotnosti větší než 150 kg včetně, které nejsou vyjmuty článkem 1 odst. 2, článkem 4 odst. 2 nebo přílohou II uvedeného nařízení. Z výše uvedených důvodů vydává Ministerstvo dopravy – odbor civilního letectví, po dohodě s Úřadem pro civilní letectví, následující bezpečnostní opatření Ministerstva dopravy – odboru civilního letectví č. 2/2008, které stanoví základní provozní omezení pro bezpilotní systémy, včetně modelů letadel, a to do doby uveřejnění vnitrostátního předpisu upravujícího předmětnou oblast.

Bezpečnostní opatření Ministerstva dopravy – odboru civilního letectví pro bezpilotní systémy v oblasti civilního letectví, včetně modelů letadel, které splňují kritéria přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008:

1. Lety s bezpilotním prostředkem smí být prováděny jen takovým způsobem, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti ostatního letového provozu, osob a majetku na zemi.

2. Vlastník, provozovatel nebo pilot bezpilotního systému musí na žádost Úřadu pro civilní letectví (dále jen „Úřad“) umožnit Úřadu provedení kontroly bezpilotního systému k rozhodnutí o použitelnosti tohoto bezpečnostního opatření.

3. Bezpilotní systém smí být využíván pouze k účelu, ke kterému byl konstruován a vyroben.

4. Lety s bezpilotním systémem, jehož technické parametry nebo způsob provozu vyžadují výjimku z tohoto bezpečnostního opatření nebo nejsou v souladu s provozními instrukcemi stanovenými výrobcem bezpilotního systému, se nesmí provádět.

5. Bezpilotní prostředek se nesmí použít k přepravě nebezpečných látek nebo zařízení, které by mohly způsobit obecné ohrožení.

6. Bezpilotní prostředek se nesmí použít ke shazování předmětů za letu.

7. S výjimkou, kdy tak povolí Úřad na základě předchozího souhlasu příslušného správního orgánu či oprávněné osoby, se lety bezpilotního prostředku nesmí provádět v ochranných pásmech, zejména pak v ochranných pásmech:
a) podél nadzemních dopravních staveb;
b) podél tras nadzemních inženýrských sítí;
c) podél tras nadzemních telekomunikačních sítí;
d) v okolí vodních zdrojů;
e) podél hranic zvláště chráněných území;
f) v okolí nemovitých kulturních památek, památkových rezervací, památkových zón, apod.;
g) v blízkosti přírodních léčivých zdrojů a zdrojů nerostného bohatství

8. S výjimkou, kdy tak povolí provozovatel letiště, se lety bezpilotního prostředku nesmí provádět v horizontální vzdálenosti menší než 5 500 m od vztažného bodu letiště.

9. S výjimkou, kdy tak povolí příslušné stanoviště řízení letového provozu na základě předchozího souhlasu Úřadu, se lety bezpilotního prostředku nesmí provádět v řízeném vzdušném prostoru.

10. Lety bezpilotního prostředku se nesmí provádět v zakázaných, omezených, nebezpečných, rezervovaných a vyhrazených prostorech s výjimkou, kdy tak povolí Úřad. V takovém případě žadatel o využití vzdušného prostoru postupuje v souladu s postupy uvedenými v Letecké informační příručce ČR, části ENR 1.1.9.

11. Provoz bezpilotního prostředku mimo dohled pilota je možný pouze v rezervovaných nebo vyhrazených vzdušných prostorech. Žadatel o využití takového vzdušného prostoru postupuje v souladu s postupy uvedenými v Letecké informační příručce ČR, části ENR 1.1.9. Za let bezpilotního prostředku mimo dohled pilota se považuje let, při kterém pilot nemá trvale vizuální kontakt s bezpilotním prostředkem, případně při kterém jsou překročena omezení platná pro bezpilotní prostředky provozované výhradně v dohledu pilota.

12. S výjimkou provozu bezpilotního prostředku mimo dohled pilota, musí pilot trvale udržovat vizuální kontakt s bezpilotním prostředkem, přičemž prostředek musí zůstat pro pilota viditelný i bez vizuálních pomůcek. Za vizuální pomůcky se nepovažují brýle a kontaktní čočky na lékařský předpis.

13. Pilot bezpilotního prostředku musí trvale sledovat okolí a okolní letový provoz, kterému musí dávat přednost a vyhýbat se mu. Let smí být prováděn jen tehdy, když dohlednost a hustota ostatního letového provozu umožňují pilotovi zabraňovat srážkám za letu.

14. Pokud má pilot pochybnosti o své schopnosti dokončit bezpečně let nebo za okolností, které by mohly vést k ohrožení ostatního letového provozu, osob a majetku na zemi, musí let bezpilotního prostředku v nejkratší možné době bezpečně ukončit.

15. Lety bezpilotních prostředků se nesmí provádět v noci.

16. S výjimkou provozu bezpilotního prostředku mimo dohled pilota, se nesmí lety bezpilotních prostředků provádět ve výšce větší než 100 m nad zemí.

17. Pilot může létat s bezpilotním prostředkem jen do takové vzdálenosti, která mu umožňuje vyhodnotit případný konfliktní provoz a bezpečně se mu vyhnout. S výjimkou provozu bezpilotního prostředku mimo dohled pilota, nesmí být tato horizontální vzdálenost větší než 700 m.

18. Bezpilotní prostředek, jehož maximální vzletová hmotnost je rovna nebo přesahuje 7 kg, se nesmí:
a) v průběhu vzletu a přistání přiblížit k jakékoliv osobě jiné než jeho pilot na horizontální vzdálenost menší než 50 m;
b) za letu přiblížit k jakékoliv osobě, prostředku nebo stavbě, které nejsou součástí předmětného provozu, na horizontální vzdálenost menší než 100 m;
c) za letu přiblížit k jakémukoliv hustě osídlenému prostoru na horizontální vzdálenost menší než 150 m.

19. Minimální výše pojistné částky, na kterou musí být sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem bezpilotního prostředku (limit plnění): a) činí v případě bezpilotních prostředků, jejichž maximální vzletová hmotnost nepřesahuje 7 kg,
i) 1 000 000 Kč u bezpilotního prostředku účastnícího se leteckého veřejného vystoupení;
ii) 3 000 000 Kč u bezpilotního prostředku použitého k provozování leteckých prací;
b) činí v případě bezpilotních prostředků, jejichž maximální vzletová hmotnost je rovna nebo přesahuje 7 kg, ale zároveň nepřesahuje 20 kg,
i) 3 000 000 Kč u bezpilotního prostředku účastnícího se leteckého veřejného vystoupení;
ii) 5 000 000 Kč u bezpilotního prostředku použitého k provozování leteckých prací nebo k letům pro experimentální a výzkumné účely;
c) je pro bezpilotní prostředky, jejichž maximální vzletová hmotnost je rovna nebo přesahuje 20 kg a na které se vztahuje toto bezpečnostní opatření, určena přímo použitelným předpisem Evropských společenství, tedy nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 785/2004 ze dne 21. dubna 2004, o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů letadel.

Plnění požadavků tohoto bezpečnostního opatření bude kontrolováno zaměstnanci Úřadu pověřenými výkonem státního dozoru.

Termín splnění: 19. června 2008.

Po tomto termínu bude porušení omezení stanovených tímto bezpečnostním opatřením považováno za ohrožení bezpečnosti ve smyslu zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.