Kousek po kousku, chvilku po chvilce

9.8.2019

Pro díly trupu už musím sáhnout do pytlíku a chvilku v něm hrabat. Lišty do rohu trupu jsou popsané.

Zase si říkám, jak je to vše titěrné.

Lišty do rohu trupu jsou za centroplánem dost ohnuté, mám obavu, že budou moc pružit a že je budu muset nějak složitěji fixovat, ale i čerstvě nanesená disperze má dostatek síly. Jedny špendlíky píchám po obvodu balzové bočnice, tvoří tak šablonu, přitisknu k nim lištu a z druhé strany napíchám vedle lišty špendlíky, které lištu u této šablony drží.

Hned mohu přilepit do jedné bočnice překližkové přepážky. I u těch se mohu spolehnout na schopnost disperze podržet od počátku díl ve správné pozici. Namazat, ustavit do kolmé pozice a je to. Když beru přepážky do ruky, všímám si otvorů pro vedení bovdenů. Je to hezky domyšlené.

Beru do ruky i díly pro krabičku na zátěž a hned ji lepím. Tady přemýšlím, jak autor myslel popisek na dně krabičky, zda má být uvnitř krabičky nebo vně. Rozhoduji se, že dám popis směrem dovnitř, praxe ukáže, zda to byla blbost.

Krabička jde díky vlastnosti disperze držet díly u sebe slepit na jeden zátah. Kdybych to nezkusil, řekl bych, že to půjde takto najednou jen vteřiňákem.

Překližková výztuha dna trupu nejde nasadit. To je ale už známá věc v nulté sérii, chybí v ní jedna díra. Orýsovat, vytáhnout lupenkovou pilku, provrtat, vyříznout.

A stejně to nejde nasadit! Mám blbě zalepenou dolní lištu. Měla být posunutá, aby se do mezery vešel nos překližkové výztuhy. Mě zmátlo, že lišty ve stavebnici délkou odpovídají zalepení tak, jak jsem jej provedl já. Tak i ty nosy na výztuze dna trupu jdou pilkou pryč.

Hned se mi vybavila fotka Tomáše Hrubého.

Lepím to všechno po chvilkách vedle jiné činnosti, nejeví se to ani, že bych vysedával v dílně. Vždy si na pár minut odběhnu do dílny, přilepím, zajistím. Jde to samo.

Použil jsem tip vyčtený na RC manii. Přebytečné lepidlo odstraňuji štětečkem namočeným ve vodě.

(zveřejněno na stránce Stavba)