Pokračuji na trupu

Věnuji se stavbě vždy nějakou chvilku, v přestávkách lepidlo vytvrdne, pohodové tempo. Využívám toho, že mám dílnu a mohu to mít rozkrámované. Když na stavbě modelu pracuji a sleduji čas stavbou strávený, porovnávám si to mimoděk s kluky, co tisknou letadla na 3D tiskárně. Ani zdaleka se nedostávám na desítky hodin tisku.

Rozmyslím si nad výkresem kousek, kouknu na fotky v notebooku, udělám ten kousek.

Nebylo třeba nějaké zvláštní šikovnosti rukou, hodily se malé plastové svěrky. Platí pořád to samé, sestavení dílů vyzkoušet nasucho, pak lepidlo, sestavit, pojistit. Někde s výhodou jako pojištění používám kapičku vteřiňáku. Není to celé tak titěrné, jak jsem se obával, ale chce to lehkou ruku.

Jedinou zkušenost vyžaduje zabroušení lišt do šikma. Stačí si to vyzkoušet, dělat tahy jedním směrem, netlačit a ono to přijde. Zkušenost se projevuje v nějaké základní pečlivosti. Lepené díly musí k sobě přiléhat, zabroušení lepených ploch je třeba věnovat trochu pečlivosti. Lepené spoje dobře drží, když lepené díly k sobě dobře přiléhají. Když nepřiléhají a mezera je vyplněná lepidlem, je pevnost spoje bídná.

(zveřejněno na stránce Stavba Ka 4 Mini)