Na horách

Chtěl jsem si jít zalétat s Bravem mezi pole na druhé straně hor. Foukalo od jihovýchodu a naše strana byla za větrem. To i pří mírném větru znamená, že to na naší straně hor splachuje. Vyhlídnuté jsem měl místo, kde je mezi poli kus posekané louky. Mohlo by to nad okolními lány obilí pěkně nosit!

Přejel jsem hory, dojel k vytipovanému místu a k mému zklamání vidím místo louky oranici! Projel jsem přes vesnice v okruhu deseti kilometrů, ale všude jen obilí, strniště nebo oranice. Vzpomněl jsem si na Kletečnou. Je to takové pěkné místo na horách a minule jsem tam viděl posekáno a balíky sena. Tak jsem to tam otočil, vyjel nahoru na kopce a opravdu - posekaná louka.

Je to pěkné místo, vede tudy silnička z jedné strany hor na druhou, vesnička přitisknutá k lesu, rád tudy jezdím, je to tu malebné. A roky si říkám: Sem musím zajet zalétat si. Rád při létání konzumuji i pěkné pohledy.

Zápasím už mnoho týdnů s bolestí pravé ruky, to s házením házedla moc dohromady nejde. Jak ruku natáhnu za sebe a potáhnu dopředu, bolí mě sval pod ramenem. Zlobí to i třeba i v autě, když řadím rychlosti od sebe. Asi je to pozůstatek dávného pádu na běžkách. Cvičil jsem ruku po ránu v bazénu ve vodě a teď odpoledne na louce jsem se pečlivě rozcvičil. Cíl je naučit se házet tak, abych si to nezhoršoval a hodil přijatelnou výšku. To se docela daří a dávám série hodů čtyřicet metrů plus mínus dva metry a není to do bolesti ruky.

Foukalo tři až čtyři metry a občas to načechral termický závan. Občas to slabě koplo, ale klesáky byly mnohem silnější. Hned se mi vybavily moje zkušenosti z létání na hřebeni Krušných hor. Tam to bylo to samé! Ten vzduch jde přes hřeben v dlouhých vírech se svislou osou a tak se směr větru mění zhruba o 30 až 45 stupňů a slabé stoupáčky nebo nuličky střídají silné klesáky. Moc dobře se v tom nelétá. Půl hodiny jsem si v tom házel, snažil se využít vlnění vzduchu, ale výšku hodu jsem jen jednou překonal o směšných pět metrů.

Pro další poletování jsem si vyhlédl výraznou bouli pod lesem asi půl kilometru za mnou, která z louky vypadala jako pěkný svah, že si ještě zasvahuji. Svah se ukázal pro házedlo dostatečně strmý a zajímavý. I vítr je dostatečný. Ale zlobí mě tu stejné jevy proudění vzduchu jako na louce. Náhlé změny směru větru. Udržet se dá jen hoblováním svahu ve výšce jeden dva metry, do výšky se nedokážu vyškrábat ani když si letadlo hodím nad svah otočkou.

Hodinku jsem si polétal a Kletečnou jsem si ze svého seznamu míst, kam jít zkusit létat. škrtnul. Už se tady budu zase kochat jen pohledem z okýnka auta.

(zveřejněno na stránce Létání s Bravem)