Pýcha předchází pád

Ve své nekonečné pilotní pýše jsem si řekl, že přeci nebudu jezdit někam autem, když mohu létat před domem. Měřím si svoji plochu zkušeným okem z balkonu. To půjde. Když se kluci otočí v hale, tak já tady taky!

Dole jsem za několik vteřin, stavím Blada na nově hladce vyasfaltovaný chodník a startuji. Po startu musím obletět dva vzrostlé stromy, abych se dostal nad volnou plochu uprostřed "dvorka". Větev toho druhého míjím o centimetry ve výšce čtyř metrů. Hned mě napadlo, že kdyby se mi podařilo model do koruny zavěsit - a moc k tomu nechybělo, tak jak na mě lidí civí ze všech těch oken okolo :-)

Rovnám se do uhlopříčky prostoru a dělám uspěchaný výkrut. Zatáčka mi vychází zrovna do toho stromu, co jsem s ním už měl problémy a tak ze zachraňuji letem "do stropu". Nade mnou je naštěstí modrá obloha. Odletem kolmo vzhůru kolem koruny se zachraňuji.

Pro začátek jsem se rozhodl létat nad úrovní stromů tak v sedmi osmi metrech. Polétám, vyzkouším, zda se vůbec vejdu do té mé pomyslné tělocvičny a když ano, zkusím to zase o patro níž. Jeden okruh. Výše je prostoru habaděj. Oblétám si další okruh na zádech. Sluníčko krásně model osvětluje a proti modré obloze to je paráda.

Otáčím zase model kolečky dolů a nalétávám třetí okruh. Najednou PRD! Řacha! Model ze zastavuje o roh protějšího paneláku - narazil ve výšce asi 5.podlaží. Padá kolem stěny dolů. Zkouším kormidla, ale za chvilku vidím, že pokus o další let je bezpředmětný. Za modelem se snáší "sněžení". Vida! I s EPP jde nadělat "rozprsk".

Posbíral jsem všechno co jsem našel. Vypadá to, že to půjde slepit. Jako spráskaný pes se vracím zase do domu. Že já blbec nejel k té Hypernově!

(zveřejněno na stránce Letání)