Poprvé v rukou majitele 
Jedeme s Mirkem na letištì na jeho první létání s EasyStarem.
Vysvìtluji Mírovi základy obsluhy modelu. Poletíme nejdøíve na kabelu instruktor-žák. Ne že by to pro první skoky s EasyStarem bylo tøeba, ale chci Mírovi ukázat, jak to funguje.
Nejdøíve ale ukazuji Mírovi EasyStara v letu, aby vidìl, jak se model chová a že staèí letìt na malý plyn.
Václav to komentuje slovy, že to moc pìknì lítá a že to je mnohem lepší, než Focus. To už je druhý èlovìk, co to takto komentuje.
Potom už letíme spolu. Jenom model hodím, zapnu motor a pøedávám øízení. Míra letí!
Drží výšku, i v zatáèkách nepadá ani nestoupá. Jen rovnì neletí.
Vysvìtlujeme si, že se bude snažit o pøímý let podél dráhy a na konci se vždy otoèí do protismìru a poletí zase rovnì.
To, co jsem si myslel, že mu bude dìlat problémy,
tedy držet pøimìøené otáèky (cca 1/3 plynu) mu problémy nedìlá.
Evidentnì motor slyší a správnì s plynem pracuje.
Prostor letištì mu je ale skoro malý. Zatáèky létá jak s Jumbo Jetem 
Prstíky na kniplech se mu trochu klepou a já, jak mám pøi tomhle létání èas,
jsem si vzpomnìl, jak se mi poprvé a pozdìji u prvních letù s modely se spalovákem tøásly nejen prsty, ale i kolena
Druhý let už si øídí Míra celý sám. Háže si model sám a celkem zdatnì poletuje. Jen ten prostor! Trochu Míru buzeruji a nutím ho zase létat pøímé lety podél dráhy. Postupnì se do toho dostává. Vystøihne i krásné pøistání s dojezdem na krátké trávì.
Poslední let dostává Mirek za úkol toèit ostré tøistašedesátky a snažit se držet výšku. To už vyžaduje nìjakou koordinaci kormidel. A Mirkovi to jde a dokonce citlivì manipuluje s plynem.
Baterka má poøád sílu, ale Mirek už je po pùlhodinì poletování trochu unavený. Pøistání se mu nevedou a konèí hodinami a hlavnì v neplánovaném místì. Ale jinak dobrý!
(zveøejnìno na stránce Multiplex EasyStar)