Než začnu fotografovat

Po nafocení tisíců fotek už má fotograf takovou zkušenost, že je schopen fotoaparát pro danou situaci a za daných podmínek dost přesně nastavit tak, aby fotky vyšly.

Rutina ale někdy může selhat. Buď proto, že podmínky jsou jiné, než se fotografovi jeví, nebo se fotí za podmínek, za jakých se ještě nefotilo. Příčinou může být i únava, která zkresluje vnímání.

Proto si před fotografováním nějaké neopakovatelné situace, když mi na výsledku záleží (to mi záleží vždy ), dělám zkušební snímek.

Počkám si, až se fotografovaná scéna bude podobat té, kterou za chvilku budu fotit.

Budu-li fotit třeba letadlo při přistání (použití zoomu, rychle se pohybující objekt), vyfotím jiné, které přistává před tím mým. Zkontroluji si přepaly, zkontroluji si histogram. Zkontroluji si, zda byl snímek pořízen z dostatečně krátkým časem, abych měl jistotu, že následující snímky budou ostré.

Budu-li fotit skupinu lidí, počkám si, až se někdo ocitne v místě zamýšleném pro fotografování skupinky nebo fotím už když se skupinka pro fotografování teprve formuje. Zkontroluji si přepaly a zvětším si na displeji některý obličej a zkontroluji si, zda je tvář čitelná. Protože na snímku jde o ty tváře.

Budu-li fotit nějaké technické dokumentární snímky, udělám zkušební snímek a prozkoumám ve zvětšení, zda snímek obsahuje zamýšlené detaily, zda mi snímek neznehodnocují nějaké odlesky a podobně.

Nejde vyjmenovat všechny kombinace, které v praxi nastávají. Ale princip je pořád stejný. Zkušební snímek a kontrola, zda je na fotce to o co nám šlo technicky v pořádku.

(zveřejněno na stránce Nikon D80 - Postupy)