Těžko na cvičišti, lehko na bojišti

Na louce je hrozně mokro. I pohorky, které vydrží courání ve sněhu, jsou po sto metrech chůze travou mokré i zevnitř a nohavice kalhot ztěžky, jak jsou promáčené až pod kolena. Je ale docela teplo a tak to snad chvíli vydržím.

Hustší mlha je těsně nad vrcholky asi pětimetrových bříz, les ve stometrové vzdálenosti jen tuším Startuji hodem po vrstevnici a v metru a půl letím od sebe. Po dvou vteřinách začínám zatáčet a obloukem se vracím nad zemí k sobě. V nejzažším bodě zatáčky se bílý model úplně ztrácí v bílém mléce mlhy, ale stačí udržovat zatáčku a model se zase hned z mlhy vyloupne.

Zkouším stoupat v kruzích nad hlavou do větší výšky, ale už v deseti metrech model mizí. Slyším je zvuk motoru. Rychlá ztráta kontaktu s modelem mě rozhodila. Nejdřív mě napadne vypnout motor a klesat, ale to bych ztratil to jediné spojení s modelem - zvuk od motoru. Nakládám tedy plná křidýlka, motor stáhnu na nižší otáčky a čekám, až Beta spadne níž a zase se objeví. Celé to trvá asi dvě vteřiny, Beta se mi objevuje nad hlavou čumákem k zemi a já už pokračuji jen v létání nad zemí. Na záznamu z kamery je po celou dobu tohoto incidentu jen mlíko okolo.

Zkouším tedy létat podél křoví, oblétávat stromy nebo podlétávat pod jejich větvemi. První problém, na který narážím je, že svah je strmější, než je stoupavost Bety s kamerou na hrbu. Tak se stane, že se při kopírování terénu směrem do kopce dráha letu protne se zemí a já musím mokrou travou pro model dojít. Boty tak mám plné vody. Při letu z kopce dolů a kopírování terénu se zase naopak Beta nedá dobře brzdit a nepříjemně zrychluje. Druhý problém je při oblétávání stromů kdy musím odhadnout, jak jsem daleko za stromem. Odhad není jednoduchý. Chci aby oblety byly těsné a myslím při tom na to, abych model na strom nezavěsil moc vysoko. Lézt v tom mokru po stromě se mi nechce a navíc lezení po mladých stromech není nic moc. Mám to vyzkoušené

Ukazuje se, že Beta se zátěží kamery letí dost rychle a zvládnout proto nějaký složitější průlet není úplně snadné. Model je obratný, ale při té rychlosti se vše děje dost rychle. Řízení chce dobrý "timing" a je snadné se splést, zatočit dřív nebo naopak pozdě a je z toho srážka. Rozjetý model je i s kamerou schopen rychle nastoupat, ale v delším stoupavém letu snadno ztratí dech.

Potvrdilo se staré filmařské pravidlo, že bez světla se nedá nic kloudného natočit. Jediný význam tenhle pokus měl. Zase jsem si o něco posílil nervovou odolnost

(zveřejněno na stránce Létání s Betou 1400)