Poprvé s Beaverem na vodě

24.6.2016

Vedro na konci týdne přímo vybízí vzít Beavera a jet k vodě ho zalétnout. V pátek z vlaku utrápený vedrem jdu rovnou do dílny namontovat do Beavera přijímač a připravit ho na zálet. V sedm už jsem s klukama u Milady, velkého jezera vzniklého na zatopeném povrchovém uhelném dole. Je pořád vedro, těším se, až sejdeme od aut dolů k vodě.

Kluci mají nová letadla a poprvé budou létat na vodě. Dole u vody se žádné osvěžení nekoná, je tu vedro jako všude jinde. Svlažím si jen nohy, přednost před koupáním má létání!

Než já se připravím, oni už bez bázně a hany létají, moje výklady o tom, že je voda tvrdá asi ani neposlouchali Jsou ideální podmínky, bezvětří, hladina je jako zrcadlo. Za chvilku už ji já pokládám letadlo na hladinu a zkouším pojíždět. Kormidla na plovácích mi moc nefungujou, letadlo zatáčí jen velmi málo. Nebudu to teď řešit. Otáčím letadlo směrem do jezera a pomalu přidávám plyn, plováky se vyhoupnou z vody a dostávají se do skluzu. Musím držet velkou výchylku směrovky, aby letadlo jelo rovně a čekám, kdy se zvedne do vzduchu. Ale už jsem dost daleko a letadlo jede pořád po vodě. Musím použít plnou výchylku výškovky, abych letadlo zvedl od hladiny. Je to jako start z vyšší trávy, pořádně tahat a jak se letadlo odlepí, rychle povolit.

Ve vzduchu je Beaver stejný, jako byl s koly. Pěkný realistický let. Letadlo má i na plný plyn příjemný zvuk, žádné ječení, pěkně bručí. To je dobře, člověk neruší lidi odpočívající kolem vody. Když zkusím třeba přemet, Beaver ho udělá v pohodě i s těmi plováky, ale síla tohoto modelu je v realistickém létání. Letí v horizontu na třetinu plynu a tady dole u vody, kde už jsme schovaní před přímým sluncem, je pěkně vidět i osvětlení stroje.

Zkouším přistání a je to úplně bez problémů. Plováky ve výdrži klesnou na hladinu, za chvilku spadne rychlost a plováky zapadnou do vody. Dojezd je potom už krátký. Když jsem si to vyzkoušel, sedám už beze strachu i proti břehu. Zkusil jsem to i na vyšší rychlosti, kdy jsem letadlo nepodržel ve výdrži těsně nad hladinou a letadlo sedlo zase spořádaně jen s malou žabkou. To ale asi funguje jen teď na klidné hladině.

Stopky už odpípaly dobu letu a já si vzpomněl, že bych chtěl od Pavla vyrobit záběr přistávajícího letadla. Ten ale volá, že ještě není připraven a tak létám v kruhu nad vodou v místě, odkud chci sedat. Pavel volá "nejde mi to přepnout", to už ale motor Beavera vadne a já musím na hladinu tam, kde jsem. Konečně mohu vlézt do vody! Plavu si pro Beavera, voda je krásně teplá a čisťounká a je to pěkná odměna po tom celodenním shonu.

Kluci jsou z "plovákování", jak to Jarda nazval, nadšení a já vlastně taky. Pohled na letadlo, jak si rozráží cestu vodou, jak se plováky vyhoupnou na hladinu, jak vrtule čeří vodu ... naposledy jsem to zažíval tak před třiceti lety s Middle Stickem

Čekal jsem, že se letadlo bude od hladiny odlepovat snadněji. Mohlo by to být velkým potlačením motoru, které jsem při opravě rozlámaného a zohýbaného uložení motoru vyrobil. A možná za to může i zrcadlově klidná hladina, kdyby byla větrem rozčeřená, možná by to šlo do vzduchu snáze.

(zveřejněno na stránce Létání s Beaverem)