Bezmotorové modely, větroně - Povídání o větroních
Mnoho větroňářských soutěžních kategorií ma jako součást soutěžní úlohy přesné přistání. Je třeba přistát co nejblíže vytyčenému bodu a mnohdy ještě ve stanovený čas. Jak taková přistání vypadají ukazují tyto záběry:
Bezmotorové modely, větroně - Povídání o větroních
Petr Mikolášek, LMK Vlašim
Dnes se mi přihodila zajímavá příhoda. Pořídil jsem si telemetrii od Futaby a dlouho jsem se chystal ji vyzkoušet. Dnes byl krásný den a tak jsem vyrazil na letiště se svým elektrovětroněm Elegant od Pelikána, který jsem vybavil telemetrickým přijímačem a variosenzorem. Byli zde i chlapci Váňovi, kteří provětrávali své V-dvojky.
Bezmotorové modely, větroně - Bezmotorové modely, větroně
Aneb Co vlastně chci?
Celkem nedávno jsem psal na téma výběru větroně pro poletování v termice (O jednom výběru modelu). Opakovaně mi chodí dotazy na toto téma, na diskuzních fórech po celém světě i u nás se podobné téma probírá znova a znova.
Když to shrnu a zjednoduším, tak je to stále o tomtéž:
"Koupil jsem si polomaketu větroně XY o rozpětí 2.6 metru a mám s ní problémy.
Jaký jiný model si mám pořídit?"
Nebo přesněji ten dotaz zní:
"Jakou jinou polomaketu této velikosti si mám pořídit? Která z nich dobře létá?"
Bezmotorové modely, větroně - Bezmotorové modely, větroně
Dnes se začíná s motorovými modely (první model). Po zvládnutí základů pilotáže školního motorového modelu mnohé napadne, že by také rádi okusili létání v termice s nějakým větroněm. A celkem pravidelně opakují stejnou chybu.
Bezmotorové modely, větroně - Můj pohled
Mladší už to možná asi nepamatují, ale v historicky nedávné době neexistoval elektrolet. Dostat větroň do vzduchu znamenalo většinou natáhnout gumicuk nebo počkat, až bude foukat a jít někam na svah. Ti pohodlní přidělali na větroň na pylon spalovací motor, ale to už potom nebyl ani větroň. Pylon měl dost velký odpor a model moc neklouzal.
Protože jsem se narodil ve městě mezi dvěma pohořími, tak jsem celkem přirozeně začal létat na svahu. Nad Teplicemi byly dva svahy, na kterých se běžně létalo. Jeden na jihozápadní vítr a druhý na východní. Když to foukalo málo, tak se zde dal natáhnout krátký gumicuk, kterým se dal model vytáhnout alespoň pět deset metrů nad hranu a prodloužit si tak o něco let a modlit se, aby přišla termická bublina. Když foukalo pěkně, tak se to tam hodilo a mohlo se létat třeba hodinu.
