Létání 


Kamery do modelů, filmování z modelů - Něco z historie
Natočil jsem (7/2009) během létání s modelem Extra (rozpětí, 1.8 m, hmotnost 7 kg, motor benzín 26 ccm) několik záběrů fotoaparátem Canon Ixus 800IS .


Ještě se vrátím k neděli:


Dopoledne jsem vyměnil výškovkové servo. Ještě nedávno mě taková akce prudila. Zhoršuje se mi zrak na blízko a plno věcí jsem v poslední době spíše "odhadoval", než bych je opravdu viděl. Teď už mám pořádné brýle, naučil jsem je nosit sebou a tak rozkuchání kabeláže a její pospojování je pro mě zase pohodová práce na půlhodinku.
Tak snad už dneska z té Extry pavouky vyženu!

Po obědě vyrážím. Cestou ještě stavím u pumpy a nabírám dva litry benzínu. Proti poslednímu nákupu na podzim platím o víc jak deset korun víc!

Po dlouhé době nejedu létat někam za klukama nebo na svah,
ale chystám se na domácí letiště.
Václav vezme svoji velkou Extru
a tak budu moci vytáhnout Luňáka.
Extru jsem vybavil závěsem pro vlekání
a chtěli bychom vyzkoušet tahat s ní menší větroně.
A hlavně naposledy jsem ji proháněl někdy v listopadu, tak si to chci zase vyzkoušet.
Do auta tedy nakládám dvě letadla.
Když beru u pumpy své obvyklé dva litry benzínu,
pumpař, co mi vždycky prohlíží letadlo v autě,
je náležitě zmaten z té hromady různobarevných částí letadla.


Ráno se objevuje nad domem slunce, ale okolo je mlha a teploměr ukazuje pět. Nechávám tedy létání až na odpoledne, kdy snad bude tepleji.


Na dnešní létání jsem vyrazil spíše z povinnosti. Byl jsem ospalý, ale vědomí, že takových dní už letos moc nebude, mě vyhnalo na letiště.

Dnes docela foukalo a foukalo kolmo na dráhu. To byla téměř jistota, že zůstaneme na letišti s Václavem sami. A opravdu nikdo nepřijel. Mimo vzácné návštěvy - Karla (Hondy) Prokopa, který se přijel podívat na naše letiště i se ženou.


Venku je neskutečný hic. Létat půjdu až večer.

Celou sobotu jsem měl svrbění jet na letiště,
ale řekl jsem si, že nemohu pořád jen létat, že musím taky něco udělat doma.
Takže vyrážím až dnes, ale zase to mám naplánované na dvě směny!




Bohužel je dnes fotbal a tak pracně vymýšlím,
jak se dostat autem přes město, abych se vyhnul kolonám aut.
Od Ústí stojí kolona dlouhá skoro čtyři kilometry a centrum je ucpané,
Cesta na letiště trvá místo obvyklých deseti minut půl hodiny.



Dneska jsem se na letišti trefil zrovna do doby, kdy jedna parta odjela a druhá přijela až odpoledne, kdy já byl už pryč. Měl jsem tedy celý plac jen pro sebe. Taky dobře, nebudu muset čekat.




Vyzkoušel svíčku venku, zda hází jiskru, natočil do válce, nasál, zapnul zapalování a NIC! Motor ani neškytl.


)
Bylo úplné bezvětří. První let jsem hobloval dráhu zprava zleva. Vzlet, otočka, přistání, vzlet, otočka, přistání.

Dnes zkusím z Extry filmovat.

Dnes jsem z Extry filmoval a provedl jsem i nějaká měření.

V šest jsem přijel na letiště, posekané, uválcované. Kluci šli na svah, já vrčet. Sice dost foukalo, ale alespoň jsem si cvičil starty a přistání. Jen pojíždět v tom větru moc nešlo.

Dnes jdu s Extrou raději už dopoledne. Na odpoledne je předpověď 33 ve stínu!

Vyndal jsem z Extry jedny baterky a ty dal více dozadu. Mohl jsem tak sundat olovo, co jsem měl na ocase.

Extru mám už opravenou dost dlouho (viz Jiné uchycení podvozku), ale neměl jsem vrtuli. Vrtuli už mám, dnes jsem eroplán nastrojil a vyrazil na letiště na zálet po opravě.


Vyměnil jsem servo a vyrazil na letiště. Chci si s motorákem trochu potrénovat. Přeci jen s větroněm jsem odkázaný na let shora dolů a přistání je vždy jen jeden pokus, kdežto u motoráka mohu jednu věc letět několikrát.

Oprášil jsem zase (doslova!) moji Extru.
Předělal jsem ovládání sytiče, dobil akumulátor zapalování,
namontoval zpátky nádrž, kterou jsem musel trochu proprat
- filcové bimbátko bylo tmavě hnědé
a vyrazil na letiště,
že zkusím zavrčet po dlouhých měsících motorem.

Dnešní létání se rozhoduji pilovat sedání. Nezdržuji se nějakými opičkami ve vzduchu a hned po startu nalétávám okruh na přistání. Sednu, najedu si zase na začátek dráhy a znova. Většinou to pěkně vychází. Vždycky jsem v ose dráhy, jen někdy dosednu na příliš velké rychlosti a Extra odskočí. Horší to je, když podrovnám moc vysoko. To se snažím opakovat a jak držím Extru na výškovce ten jeden dva metry nad zemí a čekám, až nabere rychlost, zápasím s její snahou padat na pravé křídlo.


Protože jsem přes týden opravil trup u podvozku, mohl jsem dnes dopoledne vyrazit s Martinem a s motorákem.
Domluvili jsme se na dopoledne na desátou. Už od rána je den jako vymalovaný. Po ránu je přijatelných 12 stupňů. Nabírám dva litříky naturalu a frčím s Extrou na střeše nahoru nad Teplice na letiště.
Tady nikdo není, jen Martin na mě čeká. Dáváme naše eroplány dohromady. Nejdříve poletíme s Martinovým A-stickem. Martin bude zase trénovat vodění motoráka ve výšce.


Má totiž nové nohy! Po opravě jsem ještě v půl sedmé jel na letiště podvozek otestovat.


Celý den se těším, jak odpoledne vypadnu z práce, rychle sfrnknu přes město pro model a udělám si na letišti pohodový večer.
Vše je dobito, připraveno. Cestou se jen ještě stavím u pumpy pro další dva litříky benzínu. Počasí je příjemné. Svítí sluníčko a vzduch je po silné přeháňce osvěžující.

Dnes jsem si řekl. Přivstanu si, na letišti nebude takové vedro. Ale chyba lávky. Už v devět slunce pálilo jako blázen a v deset měl vzduch už svých standardních třicet.

Mezi lety se systematicky schovávám ve stínu stromů a vše na modelu dělám ve stínu auta.

Pozdě odpoledne vyzvedávám model z hangáru a jedu na modelářskou stojánku. Z dálky vidím pod lesíkem řadu aut , ale když dojedu na místo, polovina lidí už má sbaleno a chystá se k odjezdu.


Extra už dlouho visí na stěně a pod ní v krabici rozhozená nádrž, podvozek, shozený tlumič, rozvrtaný sytič karburátoru, prodřený kabel ke svíčce, demontovaná alektrika rádia. Po lehlé havárii (viz foto) jsem musel spravit uchycení podvozku a taky zjistit, kde mi netěsní (asi) nádrž. No a to ostatní jsem rozvrtal proto, protože jsem chtěl něco změnit, upravit, předělat.

Pak jsem vždycky na éro v polici koukl, řekl si: "Jé, to musím udělat ještě tohle, tohle a tohle" a raději jsem šel dělat něco jiného.

Krásný den. Ideální počasí. Kumuly na modré obloze. Přijíždím mezi prvními a tak si mohu vybrat místo parkování ve stínu. Jsou tu naši vrtulníkáři a Zdeněk. Jsme tu tedy všichni s Multiplexem Evo! :-)

Dnes má být slezina na letišti s pivem, gulášem a létáním. Trochu s obavami hledím z okna bytu k západu směrem k letišti. Vypadá to, že se sem žene nějaký déšť. Martin mi píše, že v Ústí nad Labem (na druhou stranu asi 15 km) prší. Tady však ani kapka. Je zataženo, ale neprší. Mě ale pokouší chřipka, mám teplotu a tak váhám: jet/nejet. V jedenáct se rozhoduji že pojedu. Alespoň na ten guláš.

Ráno cestou do práce sleduji procesí prvňáků s kornouty a taškami na zádech. Začíná zase škola. Už nebudu muset závidět školákům prázdniny. Všem se nám ale budou krátit dny. Spěchám proto zase na letiště, abych toho za světla nelétal co nejvíce.
Je zase vedro a sbalení všech krámů mi docela bere síly. Ale na letišti to ze mě vše padá. Taky je tady nahoře o poznání příjemněji než v ulicích města. Na letišti je Pepa, Petr, Honza a Jarda. Než mám smontováno, mají oni odlétáno.

Další den s krásným letovým počasím. Jen je oproti neděli o poznání tepleji. Na letiště sice dorážím až v 6 hodin, ale jsme tu jen tři a tak mám na létání čas a klid. Dopravu, montáž a přípravu k letu už mám nacvičenou a tak přitom zvládám i konverzaci s okolím. Extru vybalím, sestavím, natankuji a zkontroluji za čtvrt hodiny.

Dnes je stejně jako včera celý den krásně. Na létání mám vyhrazené celé odpoledne. Protože dnes musím mimo Extry odvézt autem další tři dospělé osoby, montuji na auto zahrádku a Extra pojede poprvé na střeše.

Dnes je celý den krásně. Letové počasí jak má být. Sluníčko, na nebi kumulky a slabý vítr. Já se však oháním hadrem u mamky. Uklízíme u ní v bytě po malířích. Odpoledne mi to ale nedá. Problém s akumulátorem z minule je vyřešen (vadný konektor) a akumulátory v Extře nabity. Jedu na letiště s tím, že musím dát alespoň jeden skok.
Na stojánce je už z dálky vidět celá naše banda.

Dnes se udělalo konečně hezky. Teplota se vrátila na teplotu letní a po modré obloze plují krásné mráčky. Jen plují trochu rychle. Na Milešovce fouká 16 m/s. Přemýšlím v práci, zda by to bylo na Luňáka na Ranou, ale vítr jde ze severu a stáčí se k východu. To jde na Rané po kopci. Nakonec se dozvídám od ženy, že ji mám vyzvednout v práci o hodinu později než obvykle a že jdeme nakupovat. Tím mé plány na létání berou za své.

Spěchám z práce, abych byl co nejdříve na letišti. Celé dopoledne pršelo. Přestalo až kolem druhé hodiny. Teď je pět. Musím přejet celé město pro letadlo a potom zase zpátky na letiště. Vleču se krokem. Město je ucpané. Za půl hodiny už mám vše v autě a před šestou jsem na letišti.

Po obědě balím fidlátka a stěhuji je do auta. Venku zlehka krápe a na západě nad horami vidím černou oblohu.
Po příjezdu na letiště mě nečeká hezký pohled. Kluci mají letadla nastrkány do aut, pod stromy nebo přikryté plachtami.
Počasí je ale pro zálet relativně příznivé. Prakticky nefouká a ten drobný déšť zas tak nevadí.