Zaujaly mě informace o létání s házedly startovanými kruhovým hodem. Vzpomněl jsem si na svá jinošská léta, jak jsme s tátou závodili. Nejdříve s neřízenými házedly a později s lehkými RC větroni, kdy jsme na „tři, dva, jedna, teď“ současně vrhli modely před sebe do vzduchu a závodili, kdo později přistane. Dobře si pamatuji, jak nás po půldenním házení bolela ruka, a táta, který byl tenkrát ve věku asi jako já teď, bědoval, že má rameno v trapu. Ale užili jsme si při tom létání do sytosti.

A najednou tu je kategorie, kde se prý dá model vyhodit zázračně vysoko a ruka prý tak netrpí.

(psáno na přelomu roku 2006/2007)

Začal jsem házedlem Long Shot 2 od Hořejšího.