Sony a6400 
Sony začal v roce 2010 vyrábět řadu bezrcadlovek pod označením NEX. Fotoaparáty měly navzdory svým malým rozměrům velký čip APS-C a od začátku mohly směle konkurovat zrcadlovkám. Sony se stal lídrem inovací v tomto směru a je jím dodnes. Každý rok uvede Sony zajímavý model, který významně posouvá možnosti těchto fotoaparátů. Vypsal jsem si některé milníky:
- 5/2010 uvádí Sony model NEX 3 a NEX 5, bezzrcadlovky s čipem APS-C
- 8/2011 - Sony NEX 7
- 8/2012 - Sony NEX 5R
- 2/2013 - Sony NEX 3N
- 8/2013 - Sony NEX 5T
- 2/2014 - Sony a6000, Sony všechny mate opuštěním označení "NEX"
- 8/2014 - Sony a5100
- 2/2016 - Sony a6300
- 10/2016 - Sony a6500
- 4/2017 - Sony a9 - plnoformátový přístroj s bleskurychlým ostřením, s ostřením na oko
- 2/2018 - Sony a7 iii - plnoformátový přístroj cenově dostupný
- 1/2019 - Sony a6400 - APS-C s některými fíčurami nejdražšího modelu a9, s bleskurychlým ostřením, s ostřením na oko
Při občasných úvahách, zda a kam se od a6000 posunout dál, jsem koukal na Sonyho novinky. Zaujal mě plnoformátový Sony a7 III, líbily se mi možnosti zavedené nejdražším Sony a9, ale nechtěl jsem kvůli vybavení objektivy opustit řádu se snímačem velikosti APS-C. A těm vyšším modelům a6300 a 6500 chyběly ty fíčury uvedené u modelů z roku 2017 a 2018.
Když se v lednu objevil a6400, moc jsem to nezkoumal. Všichni v recenzích mluvili o displeji otočném o 180 stupňů a všude reklama opakovala: "fotoaparát pro VLOGery". Až po nějakém týdnu se objevily recenze normálních fotografů a ty mě zaujaly, už to zapadalo do mých potřeb.
Zadání mám stále stejné, jako když jsem kupoval předchozí modely:
- dobře přenosný přístroj, který budu moci mít stále u sebe
- přístroj, který bude fotit dobře venku i za slabých světelných podmínek nebo v interiéru bez blesku
- přístroj, se kterým půjde dobře pořizovat video
Posledním impulzem mi bylo natáčení domácího videa - babička a vnučka, vnučka příliš pohyblivá na nějakou přípravu záběru. Když jsem prohlížel na počítači natočený materiál, našel jsem neopakovatelné záběry pokažené proostřením na něco jiného než jsou oči. No a když jsem viděl v recenzích ukázky podobných situací, kde fotoaparát zvládne to, co jsem musel vždy řešit ručním ostřením, bylo rozhodnuto, že Sony a6400 po pěti letech života se Sony a6000 pořídím.
Koupí tohoto typu jsem získal proti a6000 výkonnější automatické ostření, kde si mohu nastavit prioritu ostření na oko, sledování obličeje po celé ploše záběru, možnost určení objektu, který má být ostrý dotykem displeje. Při filmování to dává svobodu v komponování záběru, to, co musím u a6000 zvládat ručním ostřením, to a6400 zvládne automaticky. Také jsem se posunul v možnosti fotit a točit do oblastí horšího osvětlení, ISO, které mohu nastavit, aniž by to bylo patrné v záběru šumem, je o dost vyšší. A mohu filmovat vyšší snímkovou rychlostí a vyrábět potom slowmotion záběry. Podobně natáčení ve 4K rozlišení dává větší možnost obraz dodatečně stabilizovat nebo oříznout. Ze záběru v rozlišení 4K lze také vystřihnout docela kvalitní fotku.
(zveřejněno na stránce Sony a6400)