¦ stuktura sekcí ¦ Kontakt ¦ Hledat image

Všechny průsery vznikají z náhlého rozhodnutí, z náhlé změny plánu stďż˝lďż˝ odkaz / permalink

21.07.2022

[15.7.2022]

Všechny průsery vznikají z náhlého rozhodnutí, z náhlé změny plánu. V letadle, v autě, s modely. A s kopterami taky! Plán byl jednoduchý. Naložím do auta nově osazeného větroně, naložím do auta novou kopterku, pojedu na velký nákup potravin do Globusu do Trmic a cestou tam i zpět si zalétám.

Cestou domů mi padla do oka alej s pomníkem Přemyslu Oráči. Udělám si nějaké záběry v aleji, obkroužím pomník, podívám se na něj shora a zblízka z nějakého méně obvyklého úhlu, pak zpátky do auta a domů, aby nerozmrzly věci v nákupu.

Letím alejí k pomníku, zkouším více pohledů na pomník, snažím se využít kulisy večerního slunce. Když tu náhle zaslechnu zvuky - vlak! Plán obletět pomník, vrátit se alejí a jet domů je ve vteřině zapomenut - podívám se na ten vlak!

Vyletěl jsem nad stromy, rozhlédl se a vyrazil nad pole. Pole mi připadalo jako oves, v rom světle pěkná kulisa, okontroloval jsem si baterku a vydal se k trati. Dokonce jede druhý vlak proti. Vím, že mám z pěti a půl minuty odlétáno tak dvě, žádné nebezpečí, že bych nedoletěl, tedy nehrozí. Mohu si i dovolit přidat a letět podél vlaku. Vlak jede padesátkou, v pohodě ho stíhám. Náhle rozkostičkování obrazu, černá obrazovka, nic nevidím, ztráta obrazu v brýlích, snažím se letět nahoru a zpátky, snad se signál zlepší! Když se obraz neobjevil, vypnul jsem motory a nechal kopteru padnout na zem. Celé to trvalo asi dvě tři sekundy. Program večera se dramaticky mění!

image

Žádná GPS ve stroji, žádný automatický návrat. Žádná paměťová karta v brýlích, nemohu si přehrát záznam a určit tak místo dopadu. Všechno musím vytáhnout z paměti. Co jsem pod sebou viděl naposledy, co bylo na horizontu, kde jsem byl vůči oblouku trati. Když jsem doběhl na okraj pole (jmenuje se to pole Královské pole), ukázalo se, že to není oves, jak mi to připadalo shora, ale řepka. Řepka po prsa a částečně polehlá, takže se nedalo jít mezi svislými stonky. První myšlenka při pohledu na to pole: To nenajdu!

Ale protože jsem se už něco nahledal modelů spadlých do trávy, do pole, do lesa, tak zvítězila racionalita. Odhad místa dopadu sto až tři sta metrů tečně směrem k oblouku trati a tak sto metrů do šířky. Musím prohledat obdélník cca 200 x 100 metrů a to jen za optimistického předpokladu, že to, co jsem vylovil v paměti za obrazy před pádem, je pravdivé. A protože koptera není letadlo a předpokládám, že propadla řepkou až na zem a nic z ní nebude vidět, zbývá mi než radiolokace. Naposledy se ozvalo "telemetrie ztracena", musím získat spojení. Kalkulace je přitom nelítostná. Vylétal jsem cca půlku baterky, při odběru 10A to je zbývajících 2.5 minuty letu, teď to leží na zemi, vysílá to obraz a žere to cca 1 Ampéru, to vydrží necelých 25 minut!

Vyrazil jsem dopředu v ose prostoru předpokládaného dopadu, vysílač nad hlavou. Telemetrie ztracena, obraz v brýlích žádný. Po 50 metrech naskočila telemetrie a signál sílí. RSSI ukazuje 10, 15, 20. Po 150 metrech naskočil i obraz v brýlích. Koptera sedí na zemi v hustém lese řepky. RSSI z 20 vylezlo až na 40 a indikace síly video signálu ukazovala 3 čárky z 5. Pak to začalo slábnout. Tak jsem se otočil, šel zpátky k nejsilnějšímu signálu a zabočil kolmo. Sláblo to, tak zpátky na druhou stranu. Vypadá to jednoduše, ale po tom, kudy jsem už šel předtím, nabylo v suché řepce ani stopy. I signál v čase trochu plaval - jeho síla, musel jsem se i otáčet, abych stíněním tělem zjistil přibližný směr. Pak jsem byl od koptery cca 20 metrů, ale než jsem ji opravdu uviděl, dalo ještě dost chození. Zkusil jsem si zabzučet motory, chrastění motorů bylo slyšet asi na 10 metrů, koptera ale byla vidět až ze vzdálenosti jednoho kroku.

image

image

Koptera je jen od hlíny a hlavně tam byla i kamera, ta má dvakrát tak vyšší cenu než koptera. Jsem šťastný, že jsem to našel. Rozedrané nohy jsem doteď vůbec nevnímal, ani vedro, ani únavu. Cesta k nejbližšímu okraji pole je očistec.

image

Cestou domů o všem přemýšlím. Kdyby se při pádu odpojila nebo utrhla baterka, nenajdu nic! Správná reakce měla být rychle vstát z lavičky a otočit hlavu s brýlemi a anténami na nich směrem ke kopteře. Správně by pípák neměl ležet doma na stole, ale měl být už dávno namontovaný na kopteře.

Já už bych mohl přednášet na vysoké škole blbosti! image

image

(zveřejněno na stránce Co dělám?)