¦ stuktura sekcí ¦ Kontakt ¦ Hledat image

Gyro Cortex - první letový test stďż˝lďż˝ odkaz / permalink

15.11.2013

Pro první letový test s gyrem si vybírám počasí bez větru, bez turbulence a z modelů volím svůj "kamerový nosič" Betu. Chci odzkoušet, jak se projeví v řízení činnost gyra v režimu "normal" i co to bude dělat v režimu "head lock".

image

Zapojení gyra a jeho rychlé nastavení - "quick setup" je opravdu jednoduché a "quick".

Gyro se zapojí mezi přijímač a serva. Do gyra se připojí kablíky dodané s gyrem - je to vlastně taková kostka, která se nasune na piny konektorů gyra, nedá se to splést. Potom jsem postupně po jednom vytahoval kablíky serv křidélek, výškovky a směrovky z přijímače, zastrkával do přijímače různobarevné kablíky od gyra a na příslušné výstupní konektory gyra kablíky od serv. 2 x serva křidélek, 1 x servo výškovky, 1 x servo směrovky. Na pořadí nezáleží, já jsem to dělal v pořadí konektorů, jak je mám na přijímači. V přijímači napřímo zůstal jen kablík od regulátoru.

Navíc je vyveden z gyra kablík, který je třeba připojit do přijímače na kanál, který bude ovládat zisk gyra. Nastavil jsem si na další výstup přijímače kanál vysílače Mixture a zvolil ovládání třípolohovým přepínačem. Až později jsem si všimnul, že mám ve vysílači možnost zvolit funkci Gyro, ale to je jedno, je to jen název.

Instalací do modelu dělám trochu v rozporu s instrucemi. Gyro nedávám do těžiště, ale do prostoru pod kabinkou, tedy výrazně před těžiště. Protože mám gyro jen zapůjčené, nepoužíji dodanou samolepící pružnou podložku, ale lepím gyro samolepící páskou natvrdo na zvlášť k tomu připravenou překližkovou destičku. Bylo mi kladeno na srdcem, že gyro musí být odstíněno od vibrací, to ale v Betě nehrozí. Při montáži se ukazuje jedna nepříjemnost. Gyro samotné je celkem malé, ale jak se do něj zastrčí všechny kablíky, jeho výška hodně naroste. Ve stísněném trupu nějakého větroně by s tím byl problém. V motoráku to je ale v pohodě.

Nastavení je opravdu jednoduché. Zastrčí se zkratovací propojka, zapne se rádio a v sérii dvojitých a jednoduchých pípnutí gyra se postupně na vysílači strkají kniply do krajních poloh. Gyro se tak samo naučí, které kanály má na kterém konektoru. Nakonec se vytáhne propojka a rádio se vypne. A to je vše. Práce na minutu. Ovládání gyra mám zpočátku nastaveno tak, že:

  • ve střední poloze přepínače Mixture je gyro vypnuté, neovlivňuje řízení
  • v horní poloze je gyro v režimu "normal"
  • v dolní poloze je gyro v režimu "head lock"

Zisk gyra mám zatím v obou režimech 100%.

Jdu na louku před domem. Házím Betu do vzduchu s gyrem deaktivovaným, stoupám do nšjakých třiceti metrů a v přímém letu zapínám gyro do režimu "normal". Model letí dál rovně a já už musím točit do protisměru. Náklon křidélky, otočím do protisměru a zase zkouším rovný let. Vzduch je klidný, není vlastně co stabilizovat. Zkusím to tedy nad zemí, kde přeci jenom nějaká turbulence byla. Doklouzal jsem do metrové výšky, zapnul motor a zkouším v této psí výšce létat okruhy nad loukou. To už jsem v menším prostoru mezi stromy a na otočení mám méně místa. První pocit který mám je, že do ostřejší zatáčky musím model kniplem křidélek víc cpát. Rovný let těsně nad zemi je viditelně snadnější a zatáčky stoosmdesátky taky. Ověřuji si to vypnutím gyra. Model hned začne v mírné turbulenci mírně poskakovat a pro udržení přesné výšky a přímého letu musím jemně a pečlivě let korigovat. Po zapnutí gyra je to jednodušší.

Zkouším ustálené stoupání se zapnutým gyrem, zkouším sestupný klouzavý let s gyrem i let na motoru. Funguje to vše přibližně tak, jak jsem si představoval. Ani jsem nemusel laborovat se ziskem gyra. To je ale asi dané tím, že Beta je cvičný model a tak je k zásahům do řízení tolerantnější.

Trochu se s řízením peru a trochu mi vadí let opravdu jako po kolejích. Vypadá to trochu sterilně. Pozornému oku při pohledu odspodu taky neunikne, že model trochu nepřirozeně osciluje kolem svislé osy, to jak gyro hrabe do směrovky. Možná by pomohlo zmenšení zisku gyra "na směrovce".

Ještě musím vyzkoušet druhý režim gyra. Řízení v režimu "head lock" je trochu hra na nervy. Model drží zvolenou trajektorii a vychýlit ho z ní je "pracné". Když letím dolů pod úhlem asi třiceti stupňů a v pěti šesti metrech to chci srovnat, musím za výškovku vzít důrazněji, než jsem byl zvyklý. Je to režim, který bych využil při natáčení kamerou. Namířit, zapnout head lock a točit záběr.

Stopky signalizují konec létání. Sedám. Cestou domů si říkám: "Funguje to!" image

(zveřejněno na stránce Co dělám?)