GPS přelety

Soutěž se létala s obyčejnou GPS. Takové se teď například dávají ke kolům "zdarma". Čas pro let byl stanoven na 30 minut. Kdo uletí v libovolném směru v tomto čase delší vzdálenost, vyhrává. Nejdelší vzdálenost uletěl Tomáš Fiala - 24 km. Termické podmínky byly slabé. Zajímavé je, že všechny větroně, ač různých váhových kategorií, letěly průměrnou rychlostí plus mínus 60 km/hod.

Aerovleky Lipence - Výsledky soutěže

Výsledky soutěže byly zveřejněny jen na vyhlašování vítězů po soutěži.

V soutěži termický let a akrobacie bylo pořadí na prvních třech místech toto:

• 1. Erik Herudek - Opava
• 2. Tomáš Fiala - MK Lipence
• 3. Vojta Stejskal - MK Lipence

Soutěže se zůčastnilo asi 35 pilotů.

V soutěži GPS přelety pořadí na prvních třech místech toto:

• 1. Tomáš Fiala - MK Lipence
• 3. Petr Stejskal - MK Lipence
• 3. Mirek Hlaváček

Soutěže se zůčastnilo asi 5 pilotů.

Aerovleky Lipence - Postřehy

Akce proběhla bez zádrhelů a nějakého hádání. Celkově pohoda.

Akce splnila vše, co jsem si od takového podniku sliboval. Létání, soutěž, setkání, informace. K celkové pohodě mimo dobré organizace přispělo určitě i počasí, které bylo excelentní, a jídlo a pití v letištní hospůdce. Všechny body za jedna!

Jediné, co by šlo ještě vylepšit je zveřejnění výsledků soutěže na klubovém webu.

Při hovorech s ostatními piloty na akci se člověk dozví spostu věcí.

Například, že nejen já nemám možnost doma létání s větroněm v termice jak trénovat. I jiní jsou na svých domovských letištích bez vlekaře a tak jako já musí objíždět podobné akce nebo jezdit za kamarádi desítky kilometrů daleko.

Marcel Hladík předvedl nový model z produkce HVP modell DHC-2 Beaver. Pro mě je tento typ srdeční záležitost. Těšil jsem se, že ho uvidím vlekat, ale pilot měl s modelem teprve první starty. Příště už prý bude v Lipencích k vidění vlečná Beaver v barvách Tchibo le Kafé.

Aerovleky Lipence - Přistávání

Při soutěžním létání bylo úkolem v každém letu sednout na "dráhu".

Sedalo se na dráhu - obdélníku - a hodnotila se poloha modelu po dojezdu "na dráze". Model se tedy musel zastavit uvnitř vymezeného obdélníku. Pro létání dost nesourodých modelů je to asi optimální řešení. Přistání byla v drtivé většině pěkná a realistická.

Dráhy byly vytyčeny vápnem vysypanými čarami a byly dvě pro různé směry větru.
Jejich rozměry cca 10 x 40 m Lipenečtí výborně trefili! Jediné, co by se na tomto systému dalo vylepšit je označení rohů obdélníka - "prahů dráhy". Mohlo by tam být něco, co pilot který se přesouvá z místa startu k dráze na přistání mohl při letmém pohledu dolů snadno identifikovat. Stačil by kus bílé látky.

Aerovleky Lipence - Diplomy

Když Tomáš Fiala chtěl po svých kolezích z klubu vypsání diplomů pro všechny účastníky soutěže a oni frfňali, že to je zbytečné, tak i já si v duchu říkal: "K čemu to je? Kus papíru. A stejně o nic nešlo."

Potom jsem byl rád, že jsem diplom dostal, a i jiní byli rádi a pečlivě si ho střežili. I když skončili v hloubi závodního pole jako já. I to vyhlašování výsledků je s diplomy důstojnější.

K vyhlašování výsledků ještě připojím jeden zážitek. Na akci jsem jel, abych se osobně setkal s lidmi, se kterými jsem se znal dosud jen z mailů, a taky si pořádně zalétat. To závodění bylo jaksi navíc. Když jsem ale potom stál v půlkruhu závodníků při vyhlašování výsledků a Tomáš četl osmnáctého, devatenáctého, dvacátého a moje jméno stále nepadalo, tak už jsem tak odhadoval, kolik že nás vlastně v tom půlkruhu stojí a zda nakonec nepůjdu pro diplom jako úplně poslední! Nešel. Za mnou šli ještě jiní :-)

Aerovleky Lipence - Zázemí

Letiště MK Lipence má příjemnou letištní hospůdku:

Během soutěžního dne jsme my létající dostali poukázky na jídlo a pití. V hospůdce byly k mání stejky, buřty, limo, pivo, káva.

A ze stínu se odsud dal pozorovat cvrkot na letišti.

Já byl spokojený.