GPS triangl - plachtask sout - trojhelnkov pelet
S pomoc GPS v modelu a penosu jejch daj na zem lze uspodat sout, kter se co do proveden letu, stylu zvodn a taktice prakticky neli od ltn zvod ve skutench vtronch.
Na letiti, kde je mon startovat aerovleky se vyty drha, na kter se startuje a pistv. V prostoru se ur trojhelnkov tra, kdy jsou jednotliv oton body vzdleny od pilota 500 m (viz obrzek). Pilot vtron odstartuje v aerovleku a po prletu odletovou pskou mu zane bet plhodina. V tto plhodin m za kol ne trojhelnkov trati ulett co nejvt vzdlenost.
M pomocnka - jakhosi druhho pilota navigtora. Ten sleduje obrazovku PDA, kde je vidt poloha vtron, a k pilotovi, jak m lett, aby letl po trati a aby dn obletl oton body.
Obrazovka PDA poskytuje toton informace, jako m na stejnm pstroji pilot zvodnk "dosplho" vtron bhem zvodu. Pstroj nejen zobrazuje polohu, ale i vku stroje a kalkuluje dokluz na letit.
Kdo ulet za plhodinu nejdel vzdlenost, ten vyhrv.
Oton body jsou jen mylen. Oblety nemus nikdo na zemi odmvvat. Ve dl GPS - stejn jako na zvodech skutench vtro. Zvodit se tedy d i v lenitjm ternu, trasa letu se d operativn otoit podle smru vtru a podobn.
Jedno z kol soute se vyhlauje jako rychlostn. kolem je co nejrychleji oblett jeden okruh.
Pravidla
Jak jsou pravidla tto soute?
- Vlek se maximln do 500 m
- Let trv maximln 30 minut
- Men asu zan prletem odletovou pskou.
- Odletov pska me bt protnuta ve vce maximln 500 metr a rychlost maximln 120 km/h.
- Dlka odletovho okna je (poet pilot * 2) + 30 minut.
- Pistn mus bt provedeno do 5 minut po prletu clovou pskou.
- Pilot m pomocnka - navigtora pilota, se kterm lt bhem soute v pru a v prbhu kola se vystdaj.
- Model je polomaketou nebo maketou skutenho vtron.
- Model je v mtku maximln 1:3.
- Odchylka od rozmr pedlohy me bt maximln 10 mm
- Hmotnost vtron je omezena plonm zatenm 115 g/dm2 (pro men modely je daj korigovn)
- a maximln hmotnost vypotenou ze vzorce 11.5*plocha kdla pedlohy/((((mtko2/9)-1)/1.2)+1)/9
- Mus bt pouit software Skynavigator Version 3 se softwarovou verz 1.5.4.1.
Kolo se boduje takto:
- Za kad dokonen oblet 200 bod.
- Pi stejnm potu oblet dostane nejrychlej pilot za posledn kolo 200 bod, nejpomalej 100 bod, ostatn body mezi 100 a 200 podle pomru rychlost.
- Za sprvn proveden pistn 300 bod.
Podrobn znn pravidel v etin platn pro rok 2008 pro ltn u ns si mete sthnout jako PDF soubor: Reglement-RCS-GPS-Standard-V3.32-final-CZ.pdf
Historie ltn GPS trojhelnku
Mylenka na ltn pelet na trojhelnkov trati s modely vybavenmi GPSkou vzklila v hlav Christophera Mchlera na podzim roku 2002.
Ltn kolem dvou otonch bod tak, jak se lt v kategorich F3B a F3F, mu nepipadalo atraktivn. Let po trati kolem tech otonch bod spolen s dalmi zvodnky, podobn jako se to lt se skutenmi vtroni, mu pipadalo zajmavj. Problmy se sledovnm vysoko letcch vtro tko navzjem rozeznatelnch a organizan pote s podnm takov soute nedovolily rozen takovho ltn.
A technick pokrok oivil mylenky na podn takovchto zvod. Na trhu se objevil miniaturn GPS pijma s datalogerem a k nmu u stailo jen pipojit vysla, pilota vybavit pijmaem a potaem PDA a SkyNavigator byl na svt. Na jae v roce 2003 u probhaly prvn letov testy. Pozdji byla vyrobena prvn mal srie a zvodn mohlo zat.
Zaalo se zvodit ve vcarsku, pozdji v Nmecku a dnes se tyto soute ltaj i v esk republice.
Viz SkyNavigator.