Přímý let

Přímý let je stabilní. Luňák drží směr i rychlost dostatečně dlouho.

Když se rozhodnete zapnout si bundu, poletí Luňák několik vteřin sám.

Je málo citlivý na turbulenci. Průlet turbulencí poznáte podle "drncání" konců křídel, ale Luňák poletí stále přímo. Není u něj při průletu poryvy patrné nějaké zametání ocasem.

Při potlačení začne pozvolna nabírat rychlost. Rozsah rychlostí je velký. Po rozjetí na vyšší rychlost je možné energii využít na efektní figury, při kterých Luňák ztrácí energii poměrně pomalu. Výhodou je v tomto případě vyšší hmotnost. Slyšel jsem, že letový projev je lepší při hmotnosti přes 8 kg.

Při vyšší rychlosti se ozývá svist hodně podobný svistu velkých větroňů. Citlivost výškovky zůstává v celém rychlostním rozsahu přiměřená.

Klouzavost je poplatná předloze. Větroně s menším průřezem trupu a štíhlejším křídlem budou výkonější. Výkonost je však na naše podmínky dostatečná pro pohodové létání na svahu i vtermice.

Butterfly

18.5.2006

Pro brzdění používám konfiguraci klapek na křídle "butterfly". Tato konfigurace není moc maketová, ale vynutila si ho absence brzd v křídle.

Při plném vysunutí jsou prostřední klapky vyklopeny 27 stupňů nahoru a vnitřní vztlaky u trupu 60 stupňů dolů. Vysunutí brzd je kompenzováno potlačením výškovky 3 stupně.

Je to dost "brutální" konfigurace a Luňáka dovede ve vzduchu téměř zastavit. Vede to až ke ztrátě rychlosti a není-li korigováno silným potlačením končí pádem. Dá se tedy použít k razantnímu přibrždění nebo k brždění při strmém sestupu. Na svahu proti větru jde vyklesat na místo přistání pod přibližně 20 - 30 stupňovým úhlem při malé dopředné rychlosti.

Výškovka která je v úplavu za téměř kolmo vyklopenými vztlaky je kupodivu stále účinná. Vztlakové klapky jsou při plném vyklopení zranitelné. Už jsem zlomil páku serva když jsem sedal do staré trávy a klapky jsem nepřivřel.

Bez přibrždění dokáže Luňák nad zemí přeletět třeba stometrovou dráhu. Na svahu si přistání bez brždění nedovedu představit vůbec.

Brzdy ovládám kniplem plynu. Při stažení kniplu k sobě se brzdy postupně otvírají.

Brzdění

28.9.2009

Pro brzdění jsem používal konfiguraci klapek na křídle "butterfly" (viz Butterfly). Okolnostmi jsem byl donucen vyzkoušet jiná nastavní klapek a po letech jsem taktiku, jak model brzdit, změnil. (můj Luňák není vybaven brzdícími štíty)

Vyzkoušel jsem let jen s vyklopenými prostředními klapkami hodně nahoru. Vztlakové kapky u trupu byly v nulové (nevytažené) poloze. Luňák si této konfigurace moc nevšímá a letí si, jako by se nechumelilo. Nebrzdí to!

Potom jsem vyzkoušel let s vyklopenou vztlakovou klapkou u trupu a to v rozmezí 45 - 80 stupňů. Bez vyklopení prostřední klapky nahoru. To se ukázalo jako velmi účinné. Účinné tak, že když jsou klapky vyklopeny víc jak 45 stupňů, letí model jen ve strmém sestupu. Nedá se podrovnat! Dá se tedy model dobře odbrzdit, ale je třeba včas (v dostatečné výšce) klapky zase přivřít. Jinak to končí ránou o zem.

Práce s klasickými brzdícími štíty je jednodušší. Vysouvání vztlakových klapek má za následek vyplavání modelu. Kompenzuji to automatickým potlačením výškovky (mix výškovky). Zasunutí klapek třeba v případě, že vidím, že budu krátký, má zase za následek velké prosednutí. Tyto problémy s brzdícími štáty nejsou.

Kroužení

V kroužení je třeba Luňáka mírně držet směrovkou a občas kontrovat křidélky, protože má tendenci klonit do zatáčky.

Kdo nedokáže řídit křidélky a směrovkou, může si řízení ulehčit spřažením směrovky s křidélky.

Pokud v kroužení přeženete výchylku směrovky a provedete výkluzovou zatáčku, odmění se vám letadlo pádem do vývrtky. Stejně jako by se zachoval skutečný větroň. Přechod do vývrtky je dobře patrný i na velkou vzálenost - ve velé výšce. Stačí povolit směrovku a větroň s malou ztrátou výšky přejde do kluzu. Děje se to jen při kroužení v malých kruzích a při běžném letu v zatáčce třeba při přiblížení na přistání se do takové situace prakticky nedostanete.

V kroužení je vhodné vysunout vzlakové klapky.