Letání - Zálet

Extru mám už opravenou dost dlouho (viz Jiné uchycení podvozku), ale neměl jsem vrtuli. Vrtuli už mám, dnes jsem eroplán nastrojil a vyrazil na letiště na zálet po opravě.

foto: Jiřina Kolmanová

Po opravě je model lehčí a ještě jsem vyndal jedny baterky. Podvozek je více vpředu. Na letišti jsem přeměřil těžiště a vyzkoušl pečlivě rádio. Vše OK. Jen mě straší docela vysoká tráva.

Motor zase chytá "podle návodu". 8x s vypnutým zapalováním, sytičem a plným plynem, 4x se zapnutým zapalováním, sytičem a staženým plynem až "slíbí" (zabrblá) a 3x bez sytiče a už běží!

Startuji a první let věnuji trimování. Přistání bez problémů. Tráva mi nevadí. Podvozek posunutý dopředu má blahodárný vliv. Při rozjezdu nemusím tahat, aby se model při akceleraci nepřeklopil na čumák.

Druhý let se mi dost rozfoukalo přes kopec a s modelem to při průletech hodně hází. Na přistání fouká zboku a při přiblížení musím dost pracovat křidélky a hlídat si snos. Model je po doteku kol se zemí příjemnější. Ale sedám raději na vyšší rychlosti. Nechci riskovat prosednutí pravé poloviny křídla, jak má moje Extra ve zvyku.

Třetí let už létám při zemi a přemety vybírám místo v 50 v 5 metrech. Snažím se létat standardní obraty a umísťovat je pěkně v prostoru. A co nejméně plynu. Docela to jde. Jen když zase foukne z boku, nejsem schopen ten vítr korigovat.

Sedám a říkám si: V nejlepším přestat! Balím letadlo obsypán mravenci, kteří se tu zrovna rojí a spokojený jedu domů. Podvozek drží, vrtuli mám celou , rádio chodí (jsem po havárii s Foxem). Co si víc přát!