Řezání lupenkovou pilkou 
Lupenková pilka je součástí začátečnických sad nářadí a asi jediným užitečným nástrojem takové sady. K čemu je lehounké kladívečko jsem nikdy nezjistil.
- na pilu netlačit
- vést pilku stále svisle
- nedržet pilku ani řezaný předmět křečovitě
- řezat vně vyznačeného obrysu
Řezání lupenkovou pilkou není pro začátečníka úplně snadnou záležitostí. Sám jsem jako kluk přetrhl spoustu pilových listů, než jsem přišel jak na to.
Typickou začátečnickou chybou je snaha malým počtem tahů pilkou dosáhnout v řezu co nejdál - začátečník na pilu tlačí a nedokáže ji pak vést přesně po čáře řezu. Pilový list se ohýbá a často praskne.
Také křečovité držení pilky a řezaného předmětu způsobuje nepřesnost řezání. Při řezání je pořeba pohybovat i s řezaným dílem tak, aby se pilka nezakusovala do podložky.
Pokud řežete přímo ve vyznačené čáře, špatně se koriguje směr řezu
a prořez směrem do vyřezávaného dílu již nelze napravit.
Řez je lepší vést
po vnější straně vyznačeného obrysu - vedle čáry. Když čára začne v řezu mizet,
snadno směr řezu opravíte.
Přesný rozměr dílu a odtranění "hrbatosti" docílíte obroušením.
Pilka se hodí zejména na tenké dřevěné díly. Typicky na leteckou překližku. Při řezání silnějších dílů si dejte větší rezervu na broušení. Při vyřezávání dílu třeba z balsy 10 se už projeví chyby v udržení kolmosti řezu.
Pilkou lze vyřezávat i díly z jiných materiálů než ze dřeva. Lze řezat třeba 2 mm duralový plech. Listy pilky však musí být určeny pro řezání kovů.