První model starý Long Shot

Long shot je jediné malé letadlo, kde mám přijímač Jeti Duplex, a proto jsem si ho zvolil jako první stroj, na kterém si vyzkouším nastavování modelu ve vysílači.

Longshot je házedlo pro F3K, v podstatě to je ale malý větroň s křidélky po celém rozpětí křídla. Mám v něm čtyřkanálový přijímač Jeti Duplex R4 a v něm zapojena 4 serva takto:

• 1 - levé křidélko
• 2 - výškovka
• 3 - směrovka
• 4 - pravé křidélko

Zadání je takovéto (létám v mode 1):

• křidélka jsou ovládána každé samostatným servem
• křidélka se vychylují diferencovaně, nahoru více než dolů
• směrovka je ovládána samostatně kniplem
• přepínačem je možné zapnout spřažení směrovky s křidélky - mix křidélek do směrovky
• křidélka je možné vyklopit souhlasně dolů jako vztlakové klapky
• vztlakové klapky se ovládají pákou plynu
• přepínačem se přepínají letové fáze: hod, termika
• přepnutí letových fází přetrimuje vztlakové klapky, výškovku, směrovku
• výškovka kompenzuje vyklopení vztlakových klapek
• časomírá počítá celkovou dobu provozu na jedno nabití přijímačového akumulátoru

Na Mrtvém vrchu

Vzal jsem Long Shota na Mrtvý vrch se spárovaným novým vysílačem Můj Jeti Duplex DC-16. Učím se na něm programování rádia.

Je to pěkná cihla! Rádio se pěkně pronese, když s ním člověk šlape půl kiláku od auta na kopec! DC-16 1.5 kg bez pultu, Evo 1.3 kg, Taranis QX 7 0.6 kg ...

Jsem se divil, že mi rádio řve už po 10 minutách letu, že mám slabou přijímačovou baterku. Doma jsem zjistil, že tuhle Li-pol 1S 250 mAh už mám v letadle 10 let!