Bezpečnostní opatření Ministerstva dopravy – odboru civilního letectví č.2/2008

Dostal jsem dnes lavinu mailů s upozorněním na Bezpečnostní opatření Ministerstva dopravy – odboru civilního letectví č.2/2008. První co mě po přečtení tohoto nařízení napadlo:

1) Předpis se týká jen letadel, která jsou řízena rádiem nebo nějakým autonomním systémem s přenosem dat. To znamená, že když budu střílet neřízené rakety, vypouštět neřízené balóny a vzducholodě, případně pouštět draky, tak to úřad nezajímá.

2) Předpis reguluje provoz modelů do 150 kg. Žádná spodní hranice není daná. Tedy žádné létání s vrtulníčky s infra řízením v ochranných zónách zástavby!

3) "Bezpilotní prostředek se nesmí použít ke shazování předmětů za letu". Takže žádné bonbóny, žádné shazování parašutistů? Proč tento bod úřad zařadil? Kvůli nebezpečí terorizmu? Jako že si budu svičit někde na veřejnosti trefování se bombou abych pak letěl nad Pražský hrad a ...

4) "S výjimkou, kdy tak povolí provozovatel letiště, se lety bezpilotního prostředku nesmí provádět v horizontální vzdálenosti menší než 5 500 m od vztažného bodu letiště" To chápu, ale jen částečně. Chápu, že když se bez dohody s provozovatelem letiště budu s modelem promenovat u letiště ve 150 metrech, že to je nebezpečné. A že my se při létání na letišti s provozovatelem dohodneme. Ale co taková místa, jako je třeba Raná? To pojedu na letiště se zeptat, když budu chtít na kopci létat s modelem? Nebo na necelé 3 km vzdáleném Oblíku? A co paraglajdisti a rogalisti. Ti nemusí, ale já s modelem ano?

5) "Pilot bezpilotního prostředku musí trvale sledovat okolí a okolní letový provoz, kterému musí dávat přednost a vyhýbat se mu." Ano, to stejně dělám. Protože co mi zbývá, když se nějaký pošuk v ultralajtu pokouší podívat na můj model zblízka a nejlépe zespodu. Úřad vydává předpis, kterým nás řadí mezi ostatní provozovatele letecké techniky, ale přitom takovouto formulací nerespektuje rovnost před zákonem. Jestliže já nemám ohrožovat provoz ve vzduchu, ani ostatní by neměli ohrožovat mě.

6) "S výjimkou provozu bezpilotního prostředku mimo dohled pilota, se nesmí lety bezpilotních prostředků provádět ve výšce větší než 100 m nad zemí." Jak úřad došel k takovémuto číslu? Ve 100 metrech jsem při aerovleku za několik vteřin, s malou elektrou za dobu o něco málo delší. Luděk Novotný to hodí s házedlem asi už příští rok! A to se bude měřit od místa startu nebo to bude výška nad zemí vztažená k poloze letadla? Na horách hodím letadlo z ruky a výšku překročím sto metrů od hrany. Úřad to bude měřit dlouhým metrem, nebo bude vyžadovat vybavení modelů certifikovaným výškoměrem za desítky tisíc?

Hmotnostní limity pro pojištění zní rozumně i bezpečné vzálenosti.

Jen u těch vzálenostních limitů: jsou situace například při létání na svahu, kdy se při startu a přistání tento limit nedá dodržet. Znova mě napadá, že toto opatření nerespektuje rovnost před zákonem a hlavně realitu. Jetliže já mám s modelem dodržovat minimální vzdálenost od turistů na Rané (50 metrů start a přistání, 100 metrů let), mělo by toto omezení platit pro všechny provozovatele letadel, kteří na kopci a okolo kopce létají. Další diskuze by mohla být o chování všech ve vzduchu - vyhýbání při letu podel svahu.

Nestavím se proti takové aktivitě apriori negativně. Moje vlastní pilotní zkušenost a situace vypozorované při létání soukromém i veřejném mě dovedly k poznání, že se nějaká regulace zavést musí. Že vědomí odpovědnosti jedinců odpovědných nestačí přemoci většinu jedinců méně odpovědných a neodpovědných. Spousta lidí létá někde u lesa, kde je pravděpodobnost poškození majetku nebo zdraví minimální, ale to neznamená, že je nemožná. Stačí jednou za rok vyjet na nějaký slet, něco se stane a průšvih je na světě. A i u toho lesa se může něco stát. Dnes není výjimkou, že z vás u soudu poškozený může vysoudit tolik, že to zruinuje vás i vaši rodinu. A kolik z vás je pojištěných?

Mrzí mě, že to je celé trochu mimo realitu. Nedovedu si představit, že úředník ÚCL objíždí místa, kde se létá a kontroluje plnění tohoto opatření. Smyslem tohoto opatření by mělo být zajištění vyšší bezpečnosti modelářského provozu. Těžko bude někdo posuzovat provedení modelu, když nemá patřičnou zkušenost v oboru. Mělo by to být tak, že by dozor vykonávala určená zájmová organizace podobně, jako to mají ultralajťáci. Mají techniky, s těmi si domluvíte stavební dozor, prohlídky, kontroly. Stejně se lidé, kteří staví nebo provozují větší těžší modely více či méně náhodně stýkají. No a když se něco stane (poškození zdraví/majetku nebo havárie na mod. leteckém dnu), je k šetření přizván technik, vyšetří, zapíše, zveřejní. Ostatní se mohou poučit a vyvarovat. Nebo vám to může pomoci u soudu, když prokážete, že jste postupovali podle nejlepšího vědomí a svědomí. To ale toto opatření neřeší. Je to vlastně jen takový strašák, který zastraší jen ty odpovědné.

Úroveň bezpečnosti to z principu nezvedne. Škoda, bylo by to třeba.

A moje rada? Jestli chcete opatření ignorovat, musíte při řízení modelu chodit a chodit. Protože definice bezpilotního prostředku zní: "přičemž při provozu bezpilotního prostředku se jeho pilot vůči zemi nepohybuje"

Dodatek: Zatím, co narušení pásem letecké komunikace si úřady hledí velice, narušení provozu pásem pro řízení leteckých modelů tak usilovně neřeší. Přitom ve smyslu výše uvedeného opatření to je záležitost podstatná.

(zveřejněno na stránce Co dělám?)