Nový počítač

Můj starý počítač definitivně dosloužil. Stále funguje, ale pořád přibývaly věci, které se na něm nedaly provádět. Už nestačil. Poslední kapkou byla nemožnost spustit na něm demo Reflexu. Rozhodl jsem se pořídit nový.

Zaměstnalo mě to na 3 neděle.

Týden jsem přemýšlel co potřebuji a chci.

Týden mi trvalo rozhodování, co konkrétního koupím. Nejdříve jsem hledal, zda mému zadání vyhoví nějaká hotová sestava, ale z žádné z nabízených konfigurací jsem si nevybral. Zvítězila varianta sestavení počítače z komponent.

Poslední třetí týden jsem vymýšlel, jaké komponenty a kde objednat, aby to vše dohromady fungovalo. Nakonec stála doma na chodbě velká kartónová krabice se všemi komponenty - mimo skříně. Vybral jsem si zrovna tu, co nebyla na skladě.

Byl pátek, přede mnou celý víkend. Myšlenka, že se budu na komponenty celé dva dny jen dívat mě doháněla k šílenství. Začal jsem štrachat ve starých počítačových dílech, zda tam najdu ATX zdroj. Ale našel jsem jen staré zdroje s nevhodným konektorem do základní desky. Stihl jsem tedy ještě koupi redukci. Vše jsem sestavil na stole.

Po zapnutí se roztočil ventilátor na procesoru, ale na obrazovce ani ň. Vše jsem znovu zkontroloval, ale na nic jsem nepřišel. Už na mě sedaly chmury, že je některý z dílů vadný. Rychle jsem běžel do dílny, abych připojil reproduktorek, abych podle počtu pípnutí zjistil, v čem je problém. Ale ten ani nepíp.

Nakonec jsem zjistil, že tento typ základní desky vyžaduje ještě jeden malý napájecí konektor. Syn, který vše pozoroval, se bavil. Já si v duchu říkal: "měl jsi koupit hotovou sestavu!" Sedl jsem do auta a jel rychle do Olympie do Datartu (bylo půll deváté večer), koupit redukci. Pán, který mě obsluhoval si nechal pět minut vše podrobně vysvětlovat aby mi řekl, že takové věci vůbec nevedou. Zpátky domů už jsem nespěchal. Ale cestou po schodech se mi vrátila energie. Rozhodl jsem se vyrobit redukci vlastnoručně. Během půlhodiny práce s pilkou a skalpelem byla na světě.

Zapojil jsem konektor, zapl zdroj a škrtl klíčem od auta o piny kšandy k vypínači. Ventilátor se rozběhl, obrazovka ožila. Četl jsem si hřejivá čísla: 1 GHz, 1024 MB. Během půlhodinky byly nainstalovány Windows a v jedenáct už jsem roloval na start v Boening 737 na start na letišti San Francisco International. Stálo to za to!

(zveřejněno na stránce Co dělám?)