Boule 
Fouká pøesnì na svah. Letištì, pøes které pøecházím, je hroznì mokré. Cesta v zákrytu za Boulemi je v pohodì, ale jak stoupám zezadu k hranì svahu, vítr sílí a sílí. Na hranì to u zemì fouká odhadem 14-16 m/s.
Startuji s velkými problémy. Ocelot se v turbulenci nad zemí staví tu na jedno ucho, tu zas na druhé. Po nabrání výšky je to však v pohodì. Ve vìtší výšce je o poznání slabší vítr. Nosí to asi 400 m pøed kopec, ale problém je opìt velmi kontrastní obloha. Model mizí buï na pozadí tmavého mraku nebo v prudkém svìtle slunce. To stojí pøímo proti svahu kousek nad horizontem.
Moje pohoda však nemá dlouhého trvání. Létám asi 10 minut, když tu náhle vítr skokem zesílí na rychlost hodnì pøes 20 m/s. To už nemám šanci Ocelota nad tímto nízkým svahem utlaèit proti vìtru. Bìhem nìkolika vteøin odcouvám asi o 50 m a konèím vpravo za úboèím v ostré spirále v zemi.
S obavami se vydávám smìrem k pøedpokládanému místu havárie. Rychlost modelu byla ve chvíli, kdy jsem ho naposledy zahlédl znaèná. Neèekám tedy nic dobrého. Pohled, který se mi naskytl když jsem došel na pravý okraj svahu, mì uklidnil. Ocelot ležel na zádech zapíchnutý do rozsáhlého roští - celý. Vzpomìl jsem si ihned, jak jsem v létì na druhém konci svahu tahal Ocelota z hloubky roští asi hodinu. Zblízka je však vidìt, že jde o ptaèí zob a model je od okraje roští asi jen dva metry.Zkouším model vytáhnout, ale roští je silným vìtrem pøimáèknuté ke svahu a Ocelot z nìho nejde vytáhnout. I do modelu se silný vítr opírá tak, že s ním nejde skoro hýbat. Musím èekat asi 5 minut až vítr zase zeslábne. Ocelota jsem vytáhl bez poškození. Balím a jedu domù. Vítr stále fouká takovou silou, že už se neodvažuji pokoušet štìstìnu.
(zveøejnìno na stránce Co dìlám?)