První osahání II

Můj druhý výlet s kamerou do ulic města. Tentokrát je světlo, jaro je tady!

Cílem mého dnešního výletu je vyzkoušet, co lze natočit z ruky a na co už je nutný stativ. A také si vyzkoušet různé motivy, s různými expozicemi. V plném slunečním světle, se světlem v zádech, v protisvětle a večer s různým osvětlením.

Hned na začátku narážím na problém odlesků, které při protisvětle vyrábí širokoúhlá předsádka. Je jich hodně, v obraze jsou hodně vidět a zabránit by jim šlo asi jen velkou clonící deskou nad objektivem. Mám hned námět na přemýšení.

Příjemně jsem přejvapen výsledky záběrů s delším ohniskem. Samozřejmě se už projevuje potřeba použití stativu, ale mě na zkušebních záběrech potěšilo, že optika kamery pěkně kreslí i na nejdelším ohnisku.

Zjišťuji, že z filmu se dají vystřihnout docela pěkné fotky. Zkoušel jsem to na kousku filmu - čas 0:50 a přesto, že slečna byla zabíraná z padesátimetrové vzdálenosti, je snímek velice dobře použitelný.

Ono vůbec to HD rozlišení vnáší do obrazu jakoby další dimenzi. Prostor v záběru je velice dobře čitelný až k okrajům a tak třeba celkový záběr ulice s mnoha ději získává na prostoru. Naopak nevýhodou je, že v ostrém obrazu se může hlavní motiv záběru utopit.

Doma zase zjišťuji, jak mi mnoho záběrů "visí" na levou stranu. Držím kameru nakloněnou trochu doleva. Je to opravdu jen trochu, ale ruší to. Ruší to kvůli té úžasné čitelnosti celé plochy záběru.

Již po několikáté si uvědomuji, jaké všechny zvuky kolem nás jsou. Stačí si ppři prohlížení videa nasadit sluchátka.

Pochvaluji si ovladatelnost kamery. Proti mé předchozí je ovládání exozice joystickem na zadní straně kamery pohotové a přesné.

Poctivě zkouším každý záběr automatikou a potom mým ručním nastavením. Doma potom zjišťuji, že automatika si vede velmi dobře. Až za šera a za tmy vychází ručně korigované záběry podstatně lépe.

Večer už se projevují meze snímače kamery. Velké černé plochy ve slabém osvětlení nevychází černé. Šum černou znehodnocuje. Dá se tomu odpomoci (někdy) kompenzací do mínusu, ale asi nejlepší je mít v záběru alespoň kousek dobře osvětleného motivu. Stačí třeba na zemi pruh světla z výlohy.

V šeru a s delším ohniskem už je také problém s automatikou ostření a jistotu dá zaostření na nekonečno natvrdo tlačítkem. Zkoušel jsem ostřit ručně, ale na ulici na pohyblivých objektech nemá člověk šanci.

Venku jsem strávil přes tři hodiny. Vyzkoušel už jsem si většinu situací, které při mém filmování nastávají. Příště to už bude se stativem!

(zveřejněno na stránce Canon HV40)