Padání

Při létání se také řeší pády. Pády z různých důvodů. Chyba pilota, náraz do větví stromu, srážka s jiným modelem, ztráta obrazu.

Když spadne model při běžném létání, vidí pilot, kam model spadnul. Ví směr, kudy se vydat hledat, a vzdálenost celkem dobře odhadne. Při létání FPV pilot nic takového neví. "Letí v letadle", špatně odhaduje místo, kam to spadlo, špatně odhaduje vzdálenost, ve které to spadlo. Letí-li třeba nad alejí, neví, v koruně kterého konkrétního stromu letadlo visí, nebo pod kterým z nich letadlo v křoví leží. Podobně pád do vysoké trávy nebo do obilí.

Při FPV létání má být spotter, tedy druhá osoba, která pozoruje okolí. Ten může vědět, kam to spadlo, ale stačí chvilka jeho nepozornosti a neví taky nic.

Výhodou je záznam na kartě v brýlích. Můžete si přehrát poslední vteřiny letu a vysledovat, co bylo v zorném poli kamery a v jakém směru. Člověk si něco pamatuje, ale ta paměť klame. Pokud video spojení stále funguje, nebo pokud jste blízko a obraz naskočil, můžete se podívat, v jakém druhu porostu letadlo leží.

Když to vyprávím, vypadá to, že mluvím o pádech někde kilometry daleko, ale je to o pádech, ke kterým může dojít dvě stě nebo tři sta metrů daleko, tedy při létání kolem sebe. Koptera dovede zapadnout do deset centimetrů vysoké trávy, letadlo zmizí v trávě nebo obilí půl metru vysokém.

Dalším stupňem výbavy tak může být GPS jednotka připojená k přijímači modelu. Musí to být rádio s telemetrií. V logu telemetrie se potom dá najít poslední poloha modelu, polohu lze zadat do mapové aplikace v telefonu a podle mapy jít hledat. Poslední poloha může být taky zobrazena na displeji vysílače. Je třeba to celé nacvičit předem!

Určitě je dobrou pomůckou bzučák na palubě stroje. Na tyhle vzdálenosti lze letadlo podle zvuku dobře zaměřit.

(zveřejněno na stránce Praxe)